25.6.2019
Včera jsem porval šponu, a tak jsem se nemusel nutit vstávat brzy kvůli passu. Na pohodu otvírám oči v 7 a no stres se rozjíždím. 😀 Cíl na dnešní den je jednoduchý. Přiblížit se Muir passu, co to dá. Muir pass je cca na míli 839.
Kolem půl 9 scházím na trail (tím myslím stopy ve sněhu) a pokračuji dále dolů. Za chvilku mě dohání Kanaďan a ptá se, zda jsem viděl zbytek jeho party. Říkám mu, že mám pocit, že jsou již před námi. Kanaďan tomu dává kapky a za chvilku ho mám z dohledu.
Procházím kolem jezera Lower Palisade a tu si uvědomuji, že neslyším rolničku. Sáhnu po ní jako už stokrát a neumím ji najít. Bleskově sundávám batoh a zjišťuji tuze nemilou věc. Ztratil jsem rolničku. 🙁 Muselo se to stát při výstupu na Mather pass, kde jsem 2x zapadl až po pás do sněhu. Tak tohle mě fakt mrzí. Měl jsem ji 5 let, přivezl jsem si ji z Kanady a díky ní mám trail name Jingle bell. Dopoledne bylo takové jiné – najednou ticho, až mi ten monotónní zvuk rolničky chyběl. V Mammoth Lake městě musím sehnat novou. Jednou jsem Jingle bell, tak musím dostát své pověsti. 😉
First part of morning trail from Mather pass was still snowy.
Při sestupu velice rychle zmizí sníh a já ostrým cik cak stylem scházím do hlubokého údolí. Výhled je luxus. Užívám si chůzi bez sněhu. Je až divné, že vůbec nemusím co 3-5 minut používat navigaci a hledat trail. 😁
Finally, trail without snow. I was hiking down to another valley.
Pak se dostávám do lesa a tam to je solidní opičí dráha. Je tam hromada polámaných stromů a spousty, ale spousty, vody. Trail vede kolem Palisade potoka/řeky, který je rozlitý na obě strany. Poslední míle dolů je již na pohodu a v poledne si dávám klasickou pauzu.
Trail in forest with a lot of water thanks to huge melting.
Od míle 827 trail neustále stoupá směr Muir pass. Ale stoupání není vůbec ostré, takže se jde krásně. A hlavně, okolí je masakriálně luxusní. Všude kolem zasněžené štíty hor, vlevo od trailu burácí řeka Middle Fork Kings, ze svahů stéká spousta potoků a vodopádů a kolem mě krajina alpského rázu. 🙂
On my way up to Muir pass. Again, I wanted to get as close as possible to pass.
Zanedlouho opět potkávám Kanaďana a ptám se na jeho partu. Zatím nic a vypadá to, že jsou spíše za námi, protože to dneska slušně valíme. Trochu znejistím, zda je vše ok, ale Kanaďan má dobrou poznámku. Nebyl slyšet záchranný vrtulník, tak jsou pravděpodobně jenom pomalejší.
Pokračuji dál a kolem půl 4 odpoledne mám pauzu, abych se posilnil na poslední cca 3 míle. Trail je pořád parádní, jen se znovu začíná objevovat sníh, tak zpomaluji. Ale pořád to je lambáda proti včerejšímu sněhovému peklu. 😂
Views during afternoon/evening were stunning.
Nakonec jsem přece jenom došel k místu, kde se trail nenávratně schoval pod masou sněhu. S tím se ale počítalo – Muir pas je zasněžený. Docházím poslední míli a začínám hledat nějaké místo bez sněhu pro stan. Chviku jsem prozkoumával okolí bez batohu, a pak jsem něco našel.
Last part of trail was under snow again.
Je 7 večer a já na pohodu vařím opět pro velký úspěch bramborovou kaši ochucenou česnekem, sýrem a fazolemi. V 8 zavírám krám (stan) a jdu klasicky na fotky a článek. Dnešek byl opravdu parádní – takhle se mi ta Sierra opravdu líbí. 😉 No a zítra bude útok na Muir pass.
Dneska: 15 mil, total: 835 mil
Ahoj Honzo,
fotíš krásné fotky hor, cestiček, květinek,ale co takhle nějaké zvířátko, sic věřím, že v takové měsíční krajině toho moc žít nechce ( – :
drž se Pavel
Zdar, s těmi zvířaty to je těžké. Moje trail jméno je Jingle bell, protože mám rolničku na batohu a zatím to vypadá, že spolehlivě plaší zvířata. 😁