15.8.2015
Dneska jsme měli v plánu pouze vyhlídkové body, takže jsme se pořádně vyspali, na pohodu se nasnídali, připravili jídlo na cestu a vyrazili. Plánovali jsme projet levou část parku, která je ale z velké části pro osobní auta zavřená a je třeba použít místní autobus. Protože ale nebylo kde zaparkovat, tak jsme se rozhodli, že si projedeme pravou část, a pak uvidíme. Zajeli jsme tedy až na konec a projížděli jeden vyhlídkový bod za druhým. Bohužel Grand Canyon chce podle všeho vidět každý, a tak jsou všude hromady lidí, až to zdravé není. A samozřejmě tady musí být obchod, suvenýr shop, Snack bar, atd. Prostě mazec. Najít klidné místečko bez lidí je běh na dlouhou trať. 🙂 Ale i ty se najdou. Samotný kaňon je opravdu mazec díra. Je to OBROVSKÉ – na délku cca 446 km, na šířku až 16 km, hloubka 1,5 km. Prostě neskutečné.
Odpoledne jsme dali levé části ještě jednou šanci, ale pořád hromady lidí, a tak jsme to otočili směr kemp. Celé odpoledne jsme na pohodu kecali a popili vínko jako na správné dovolence. 🙂
16.8.2015
Ráno jsme se probudili v 7 a podle plánu jsem se chystal na trek a Eva zůstane v kempu. Připravil jsem se a vyrazil jsem na Bright Angel trek, který mě měl dotáhnout do nitra Grand Canyonu. Vyrazil jsem kolem půl deváté a slunce již dávalo vědět, že dneska bude slušně pálit. 🙂 Oficiálně se má chodit nejdál do Indian Garden, což je dohromady 9 mil dolů a nahoru. Jde se do kaňonu, takže nejprve fičíme dolů, a pak nahoru pro velký úspěch. A to je celkem důležité, protože si nejprve dáte tu lehčí polovinu a ta těžší vás čeká potom. 🙂 Do Indian Garden jsem dorazil za 1:45 hoďky a všude psali, že celý výlet dolů a nahoru je na 6-9 hodin. Tak se rozhoduji, že to teda risknu a zkusím to dojít až k řece Colorado, která je na dně kaňonu. K řece dorazím pod 3 hoďky a zatím vše ok. Dám si jídlo, posedím, pofotím, a pak vyrážím směr hore.
Slunce začalo pořádně pálit, takže jsem za chvilku šel v pěkných 42,5 stupních. Nejprve mě čekal slušný stoupák, kde se nebylo kde schovat před sluncem, takže jsem měl celkem dost. Naštěstí jsem přecházel říčku, takže jsem se zchladil jak to šlo – hlava, čepka, tričko, prostě co nejvíc. Pak byly i úseky ve stínu, takže jsem to pomaličku rozcházel. V Indian Garden jsem si dal větší pauzu a načerpal energii na další výstup. To i teplota začala spolupracovat, začlo být 40, pak dokonce i příjemných 38 stupňů, tak se hned šlo líp. 🙂 
Cestou nahoru se linul roztrhaný had všech těch trosek, které si to šinuly hore a v protisměru (hlavně ve finální části nahoře) to valili touristi plní energie a to je selfie tam a selfie tady. Celkem slušný rozdíl mezi mnou – zpocený, rozsekaný to na autopilota valím hore a jimi – navoňaní elegánci, plní energie. 🙂 Nakonec jsem to celé zašel za 7 hodin – cca 18 mil, převýšení 1,5 km dolů, a pak to samé nahoru. Už vím, proč všude psali a byla tam i tabule, že se nemá chodit celý trek od vrchu až řece během jednoho dne – hlavně teda v létě. 🙂 No ale nebyl jsem sám, kdo to ted den dal, takže jsem nebyl jediný blázen. 🙂 Pak jsem přijel do kempu, nakoupili jsme a já si šel na chvilku lehnout. Eva mezitím poklidila auto, připravila večeři, a pak jsme se fajně nadlábli.
Jo a na tachometru dneska máme po dojezdu do kempu celkový počet ujetých mil auta 19 000 mil. Pěkné číslo. 🙂