18.9.2015

Ráno se všichni loučíme a postupně vyrážíme na vlak. Na vlakáči se setkám s Reném z Německa a dalším klukem z Francie, který byl taky na hostelu. U něho je jeden bonus – celkem slušně mluví a rozumí japonsky! Má přítelkyni Japonku, takže se učí. 🙂 Nakonec s ním jedu skoro celou cestu, a to máme 3 přestupy, takže pokecáme. Studuje umění – fotografii, a tak už něco fotí – ale žádný digitál, ale stará dobrá klasika. Po cca 6 hodinách vyskakuji v Nikko a za chvilku najdu hostel.
IMG_1715 IMG_1716 IMG_1717 IMG_1719 Jdu se rychle najíst, pak se ubytuji a něco málo řeším na kompu. Večer vyrazím na jídlo s Frantíkem, který pracuje v Maroku. Večer s námi ve společenské místnosti sedí majitel hostelu a překládá nám kartu boha, kterou jsme si vylosovali. Je sranda, protože majitel je fakt rebel. 🙂 Sedí s námi 2 holčiny z Francie – jj, opět Francie, jsou všude – a ty pro změnu opět řeší ubytko. 🙂 Majitel jim pomohl hledat ubytko i na japonských stránkách, pak nám vysvětluje rozdíl mezi onsenem a sentem či dá otázku ohledně polštáře na klečení. Fičíme spát před půlnocí.

19.9.2015

Ráno na pohodu vstanu a vyrážím do ulic kolem 9. Nejprve se procházím skoro liduprázdnými uličkami, až dorazím k prvnímu slavnému chrámu – Rinno-ji.
IMG_1823 IMG_1827 IMG_1829 IMG_1831 IMG_1837Je ale celý pod plachtou, a tak to vzdávám a fičím na další – Tosho-gu. No i tady je sice slavná brána pod plachtou, ale i tak bylo na co koukat. Jedná se o velký komplex – je zde stáj s posvátným bílým koněm. Na stáji můžete vidět vyřezané 3 moudré opice, které nevidí, neslyší a nemluví zlo – tradiční symbol v japonské a čínské kultuře. Dále je zde Nemuri-neko (sleeping cat – spící kočka), která je považována za národní poklad a je inspirací pro mnoho umělců v Japonsku.
IMG_1850 IMG_1853 IMG_1854 IMG_1861 IMG_1862 IMG_1891Celý komplex je opravdu obrovský, takže to tam postupně prolézám a objevuji stále nové a nové vstupy. 🙂
IMG_1867 IMG_1869 IMG_1871 IMG_1880 IMG_1892 IMG_1893 IMG_1894 IMG_1896 IMG_1899 IMG_1900 IMG_1902 IMG_1908 IMG_1911 IMG_1916 IMG_1920 IMG_1921 IMG_1922 IMG_1923 IMG_1924 IMG_1928Poté jsem se vydal k dalšímu komplexu – Taiyu-in chrám. I zde bylo na co koukat – hlavně jsem byl překvapen častým použitím zlaté barvy ve výzdobě.
IMG_1931 IMG_1932 IMG_1934 IMG_1936 IMG_1945 IMG_1946 IMG_1948 IMG_1949 IMG_1950 IMG_1951 IMG_1953 IMG_1954 IMG_1955 IMG_1960 IMG_1961 IMG_1970 IMG_1972 IMG_1975 IMG_1976 IMG_1978 IMG_1980 IMG_1981Pak jsem vzal bus a jel k nedalekému jezeru v horách. Díky holčinám z Francie jsem měl lístek zadarmo, takže pohoda. Prošel jsem se kolem jezera Chuzenji, skouknul nedaleké 97 metrové vodopády Kegon a fičel na barák.
IMG_1991 IMG_1992 IMG_1999 IMG_2003 IMG_2007 IMG_2009 IMG_2010Tam jsem dal lístek nové holčině, která ho ještě využila na západ slunce u jezera. Já si šel projít druhou část městečka a byla to paráda. Cesta byla skoro bez lidí, byl západ slunce, takže vše kolem mělo zajímavou atmosféru. Cesta vedla hlavně kolem řeky, takže jsem to zakončil u mostu a vracel se po hlavní tepně městečka Nikko. Zašel jsem si na večeři a na hostel dorazil kolem 7 večer.
IMG_2011 IMG_2012 IMG_2017 IMG_2020 IMG_2023 IMG_2024 IMG_2033 IMG_2036 IMG_2040 IMG_2042 IMG_2046 IMG_2052 IMG_2058Večer nás opět bavil pan domácí – tentokrát jsme všichni, co byli na hostelu (byli tam holčiny z Vietnamu, frantík, pak pár, hádám, z Evropy, Japonec, atd.) hráli 2 karetní hry – nejprve šlo o to mít co nejvíc karet – mnich vše bral, dáma vyhrávala kopku. Jednoduché, ale byla sranda. Druhá hra byla ještě lepší – byly tam karty zvířat, a když se na stole sešly 2 stejná zvířata, tak ten, kdo první napodobil to zvíře, tak se zbavil karty či karet. A sem tam nějaký bonus v podobě pyramidy z ruk, atd. Byla fakt sranda, hlavně, když se zjistí, že žába v Japonsku dělá kero-kero. 🙂