22.9.2015
Vstávám po sedmé a na pohodu vyrážím na vlak, který mi jeden před 8. Vše mám připravené a do Shingu bych měl dorazit po 4 odpoledne. A to tak mám přestup v Shinano – Omachi. A protože jsem tady již po čtvrté, tak aniž bych pořádně uvažoval a kontroloval vlaky, tak jsem naskočil na vlak, který si to fičel opět zpátky do Kamishiro. Ups. Vystupuji na první zastávce (samozřejmě uprostřed ničeho 🙂 ) a snažím se v jízdním řádu zjistit, kdy jede další. Mám za to, že to bude až za 2 hodiny!!!, ale nakonec za 40 minut dorazí další vlak. Supr. Ve vlaku sedím vedle luxusní Japonky – jen mám strach se jí dotknout, protože vypadá jako porcelánová panenka. 🙂 V Shinano-Omachi již nastupuji do správného vlaku a jedu do Matsumoto. Tam mám celkem štěstí, hnedka mi jede další vlak do Nagoya, kde jsem měl v plánu taky jet. Do Nagoya jsem dorazil o chvilku později, než jel přímý rychlík do Shingu. Připojuji se na net a zjišťuji si další spoje. Mám cca hodinu čas, dám si oběd (omylem vlezu do nějaké západní restaurace, takže si v Japonsku dávám špagety!!! 🙂 ) Pak naskakuji na vlak s přestupem, na který mám 3 minuty. Rychle vletím do dalšího vlaku a doufám, že je to ten správný. No uvidíme, bo jsem zrovna v tom vlaku a píšu blog. 🙂 Tak nakonec ten vlak byl ok a já dorazil po neskutečných skoro 12 hodinách do Shingu. Bylo 8 večer, takže už pořádná tma a já si to šinul na hotel. Ano, šel jsem na hotel. Protože, jak jsem již psal, byl prodloužený víkend v Japonsku, tak jsem měl trouble sehnat nějaké ubytko. Nakonec jsem musel jít do hotelu – bylo to samozřejmě dražší, ale samostatný pokoj s koupelnou? Proč ne. 🙂 Ubytoval jsem se a vyrazil ven na večeři. Našel jsem jeden podnik, usadil se a paní mi přinesla menu jenom v japonštině a bez obrázků. Oou, tak to bude zajímavé. 🙂 Řeknu: English? Paní odejde, přijde jiná a začneme to dávat dohromady. Naštěstí vedle sedí holčina, která taky umí něco málo anglicky, a tak nakonec nejsem o hladu. 🙂 Pak již rychle fičím spát, zítra mě čeká trek v Kumano Kodo.
23.9.2015
Ráno si dám snídani na hotelu (byla v ceně), a pak vyrážím na bus v 7:50, který mě doveze na začátek treku. Mám tam jeden přestup a pan řidič mi ochotně ukazuje kudy kam. Začátek treku je v mini vesnici Koguchi. Díky internetu jsem připraven, a tak začátek treku najdu bez problémů a vyrážím.
Celý trek má 14,5 km, první část (5km) se táhne jenom nahoru – převýšení 800 m – takže máte o zábavu postaráno. Jedná se o starou poutní stezku, která končí v Nachi, kde je jedna ze 3 velkolepých svatyní v Kumano – Nachi Taisha Grand svatyně. Nemám kde spěchat, a tak si to na pohodu šinu nahoru a musím uznat, že to byl solidní mazec. Velká část se jde po kamenných schodech, které jsou zarostlé mechem, takže to má luxusní atmosféru. A hlavně nikde nikdo. 🙂
Až po čase potkávám pár lidí v protisměru. Poslední část treku je i s výhledem na moře. 
V Nachi jsem si prohlédl nejvyšší nepřerušovaný Nachi vodopád v Japonsku – 133 m, svatyni a Seiganto-ji (3-patrová pagoda). Celé okolí je opravdu krásné, takže jsem se nikam nehonil a nasával okolní atmosféru.
Pak již byl čas vzít autobus do Kii-Katsura, kde jsem chytil vlak do Shingu.
Trek více než doporučuji – sám bych tam zůstal déle a prošel si toho více – je to tam fakt parádní.