25.6.2012 – Ráno jsme v 7 chytli rikšu na letiště v Jamnu. Jj, rozhodli jsme se, že do Lehu – turistické centrum pro celou oblast Ladakh – poletíme, protože busem bysme se tam drápali 2 dny. Odlet měl být v 9:15, ale to by nebyla Indii, aby to nebylo jinak. 🙂 Nejprve na tabuli byl odlet ve 12:00, pak nás trošku uklidnili, když se objevila cifra 10:40. Než jsme se dostali do odletové haly, tak nás asi 4x kontrolovali i s báglama. Fakt mazec kontroly. Před odletem jsme si dali snídani a čekali na odlet, který nakonec byl v 11:10. Než jsem stačil v letadle usnout, tak už jsme přistávali. 🙂 Let trval pouhých 30 minut, můj zatím nejkratší let. V Lehu nás uvítala teplota o dobrých 20 stupňů míň, najednou bylo i celkem chladno. Jj, když celý měsíc v Indii je pořád 40-45 stupňů a najednou je 20-25, tak to je skoro na svetr. 🙂 Další bonusem je, že při výstupu z letadla se najednou dostanete do 3 500 m.n.m., což je, jak už víte, hranice, kdy je třeba se aklimatizovat, ať není problém. Vzali jsme taxi a fičeli do centra, kde jsme našli fajn hotel se supr výhledem na palác a pevnost v horách. Okolí Lehu je naprosto parádní – prostě opět Himaláje. 🙂 Zašli jsme si na oběd a pak se fičeli dospat. Na pohodu jsme doklepli dnešní den, žádné mapování okolí či co.
26.6.2012 – Jak jsem čekal, moc jsem se nevyspal, přece jenom jsem najednou ve 3 500 m.n.m., ale tělo se pomalu aklimatizuje, což je dobře. Dopolední program byl jasný – projít si cestovní agentury a zjistit, co tady můžeme podniknout. Máme v plánu tady zůstat do Jirka 3.7. a já 5.7., takže spousta času něco zorganizovat. Ze začátku to vypadalo bledě s nějakým trekováním což byl náš hlavní plán. Nakonec se nám podařilo najít agenturu, kde jsme domluvili 4-denní trek na Stok Kangri od 29.6.-2.7.2012. Dny do 29.6. jsme měli v plánu udělat nějaký 2-denní trip nebo něco jiného. Pak už jsme fičeli si projít staré město, budhistický chrám a hlavně královský palác, který byl opravdu parádní – je zakousnutý ve skále a velice šikovně ho zrestaurovali.
Už i samotný výhled z paláce na celý Leh je supr.
Pak jsme si vyšlapali mini kopec na nedalekou pevnost, která stojí nad palácem a taky stojí za to se tam „vydrápat“.
Už od včerejška se tady cítím jako v Nepálu – přece jenom spousta lidí tady jsou Tibeťané, hory jsou podobné, teplota taky, takže za mě Leh sbírá jeden plusový bod za druhým. Odpoledne jsme se domluvili na plánu na další dny a obešli agentury, kde jsme buď potvrdili účast nebo to zrušili. Zítra nakonec pofičíme na jezero Pangong Tso, ale na motorce. 🙂