17.6.2012 – Ráno v 7:15 stojím vzorně před hotelem a čekám na domluvenou motorikšu. 5 minut nic, tak fičím na hlavní silnici najít někoho jiného, protože jsem měl naspěch. Výhodou tady je, že když neklapne jeden motorikšák, tak v závěsu je další hromada. 🙂 Na autobusáku nás rychle nasměřují k mému autobusu a na pohodu nasedám do tentokrát turistického busu. Takže mě čeká fajnová sedačka a pohodová jízda. Za cca 5,5 h se dohrabeme do Agra, kde je chvilku opět boj s rikšáky, ale nakonec se domluvíme a já dorazím do hotelu, který je cca 100 metrů od východní brány Taj Mahal. Na recepci se jen tak ze srandy zeptám, zda je pravda, co mi říkal jeden rikšák a já se mu vysmál – že je dneska a zítra vstup na Taj Mahal zadarmo. A ejhle, ono to byla fakt pravda a já rikšákovi nevěřil. Supr. Hned jsem změnil plán a naplánoval si večerní návštěvu Taj Mahalu. Do večera jsem se ukrýval před sluníčkem a kolem 5 vyrazil směr další světově známou stavbu. Taj Mahal byl postaven jako připomínka 3. ženy panovníka Shah Jahan, která mu umřela při porodu 14. potomka v roce 1631. Stavba začala 1632, hlavní stavba byla dokončena podle odhadů za 8 let a celý komplex až v roce 1653. Panovník byl nedlouho po dostavbě svržen vlastním synem, uvězněn v Agra fort a roku 1666 pohřben vedle své ženy v Taj Mahal. Celá stavba je z bílého mramoru, který ale začal kvůli znečištěnému ovzduší ztrácet barvu a tak začala v roce 2002 restaurace celé stavby a kolem Taje je nyní zákaz vjezdu aut. K samotnému Taji se dá vstoupit 3 branami – jižní, východní a severní. Poté následuje 30 m vysoká vstupní brána z červeného pískovce a za ní na vás vykoukne samotný Taj. Myslím, že můžete o Taj Mahal načíst hromady věcí, vidět spoustu fotek či videí, ale skutečný pohled na tu krásu vás sundá. Už jak jsem prošel východní bránou a za hradbou s vstupní branou jsem viděl pouze špičky Taje, tak se mi na tváři objevil „přitroublý“ úsměv a doslova zmrazen jsem byl, když jsem ho spatřil celý v plné kráse za vstupní branou.
Podobný pocit jsem měl, když jsem poprvé viděl budovu Opery v Sydney. FAKT LUXUS. Po chvíli jsem si zvedl spodní čelist ze země a šel krásnou zahradou přímo k Taji.
Jak jsem již psal, dneska byl vstup zadarmo, takže tam byli snad všichni Indové z okolí. Fakt hromady lidí, něco jako Prajzáci – když zadarmo, tak to vytřískáme do maxima. 🙂
Samotná prohlídka hrobky probíhala jako na pásové výrobě. Skoro hodinu mi trvalo, než jsem se dostal dovnitř a to mi asi po 20 minutách čekání v mega, mega dlouhé řadě jedna dobrá duše řekla, že běloši mají V.I.P. vstup a tím jsem si ušetřil dobrou hodinku a něco. Paráda. 🙂 Nahoře přímo kolem Taje jsem si už musel vystát frontu a prohlídka hrobky trvala cca 3 minuty. Byl to prostě souvislý had lidí, který byl neustále tlačen k pohybu místní ochrankou. Ale jinak to tam nešlo, protože těch lidí bylo opravdu hodně.
Po prohlídce jsem si sedl před Taj a jen tak na pohodu skoukával tu krásu, která se neokouká. Propracovanost, souměrnost a zdobení stavby je opravdu jedinečné.
Zůstal jsem tam až skoro do setmění, ale sluníčko s námi tentokrát moc nespolupracovalo, takže fotky při západu slunce nic moc.

18.6.2012 – Dneska byl Taj opět zadarmo, takže budíček byl už v 5:30 a hurá na východ slunce u Taje. Tentokrát tam ještě nebyla hromada lidí, tak to bylo o něčem jiném.
Na pohodu jsem se prošel přímo kolem Taje, pofotil, chvilku poseděl a užíval si pohody. A opravdu se Taj neokouká, i na podruhé je pořád úžasný.
Kolem 8 jsem se vrátil na hotel, dal si snídani a šel se dospat. 🙂 Odpoledne jsem si naplánoval návštěvu další atrakce v městě Agra – Agra pevnost, i když stavba je ve stínu slavnějšího Taje a tak je sem tam opomíjena. Samotná pevnost stojí na břehu řeky Yamuna a je postavena z červeného pískovce. Celá hradba je dlouhá 2,5 km a sahá do výšky 20 metrů.
Uvnitř pevnosti se nalézá spousta mešit, nádvoří, zahrad, sálů pro příjem veřejných či soukromých návštěv či palác Jehangir.
Podle průvodce se jedná o jednu z nej Mughal pevností v Indii. No možná je nej, ale zatím se mi více líbila pevnost Amber fort u Jaipuru. No ale i tak bylo na co koukat a strávil jsem tam cca 2 hodinky a pak fičel na hotel, kde jsem dopisoval články, psal pohledy, atd. 🙂

19.6.2012 – Dneska byla v plánu další UNESCO památka – Fatehpur Sikri, tentokrát 40 km vzdálena od Agry mezi vesničkami Fatehpur a Sikri. Na pohodu jsem vstanul a po snídani vyrazil směr autobusák, kde jsem chytil lokální bus k památce. Opět jediný běloch v buse, takže na mě všichni civěli jako bych spadl z měsíce. 🙂 Když jsem vystoupil z busu, tak než jsem se otočil, tak už se na mě pověsil jeden mladík a šel se mnou. Protože jsem se k památce musel prodrat skrz slavný market a mlaďoch vypadal na pohodu, tak jsme pokecali a dovedl mě k hlavní bráně, která se tyčí do výšky skoro 50 metrů.
Tam došlo k předávce mé osoby staršímu bardovi, který to s turisty umí. Branou se dostanete na obrovské muslimské nádvoří, kde se kolem nalézají hrobky, mešita, minarety, atd., takže boty dolů a starý bard se mnou doslova proletěl celé nádvoří za 5 minut, že jsem se nestačil ani napít. 🙂 No a končilo to jak jinak, než u jeho stánku se suvenýry. Klasika – tomuhle my říkáme „turistická past“. 🙂 Pak už jsem se konečně dostal k Fatehpur Sikri a do konce prohlídky odmítal jakéhokoliv průvodce či něco na ten způsob – ale pánové to zkoušeli pořád a pořád. Celá stavba je komplex nádvoří, zahrad, veřejných koupelen a paláců – tentokrát pro panovníka a jeho 3 ženy – zajímavostí je, že jedna byla hindu, další muslim a třetí křesťanka, takže se tam všechny 3 stavební styly míchají.
Po cca 2,5 hodinách jsem se vyhrabal z komplexu a cestou na autobusák si prošel na pohodu slavný market pod Fatehpur Sikri.
Malá kuriozitka – všude mi ten den říkali, že vypadám jako Ali Baba. A to nejen malé děcka, ale dokonce i dospělí hlídači na Fatehpur Sikri. 🙂 Na zastávce jsme museli delší dobu čekat na bus, ale pak jsme na pohodu dorazili a já fičel na hotel, protože jsem toho měl tak akorát. Cestou jsem si domluvil rikšu na zítra ráno, tak jsem zvědav, zda přijede na čas.

20.6.2012 – Ráno přijela motorikša s přesností švýcarských hodinek, takže jsem na pohodu dorazil na autobusák a zakoupil si lístek do Delhi v luxusním naleštěném a navoněném Volvo zájezdovém autobusu s klimatizací. Bylo to poprvé, kdy jsem v Indii jel něčím takovým, ale říkal jsem si – pro jednou chci na pohodu dorazit do Delhi za 5h. No a co se tak asi stalo. Jj, něco se samozřejmě muselo porouchat. 🙂 To ty staré popelnice, se kterýma jsem doposud jezdil, byly spolehlivější. Asi tak po 2 h cesty autobus najednou zastavil a borečci začali něco dělat v zavazadlovém prostoru. Po hodině, kdy jsme pořád nic nevěděli, se tam pár jedinců začalo bouřit a vypadalo to na revoluci. 🙂 Už se sepisoval seznam lidí, kteří chtěli podat stížnost, atd. Protože bylo sakra horko, tak jsme se v buse samozřejmě začali slušně vařit, takže to na náladě nepřidalo. Po 2 a něco hodinách se to borečkům podařilo nějak na koleně opravit – byl problém s klímou – a fičeli jsme dál. Paráda. No ale místo plánovaných 5 hodin z toho byl výlet na skoro 8 hodin, takže můj plán skouknout k večeru část Old Delhi padl. S motorikšou jsem se nejprve proplétal do Delhi a byl jsem svědkem toho, že 4 pruhy nakreslené na cestě neznamenají, že tam budou 4 lajny aut. 😉 Celá ta hromada aut, motorek, rikš, kol, autobusů a spoustu dalšího se plynule rozlévalo do 6-7 pruhů a pak se opět slévalo do 4 a pořád dokolečka. Něco neuvěřitelného, tohle opravdu může fungovat jenom v Indii. 🙂 Nakonec jsem se dostal k místu, kde jsem začal mapovat hotely. Ale byly to celkem slušné díry a tak jsem fičel do lepšího hotelu, ale protože neměli singl pokoj, tak jsem si vzal pokoj pro 2 a slušně zaplatil. Večer jsem se už zmohl jen na kratičkou procházku a lehké zmapování okolí pro zítřek.

Fotogalerie