14.10.2022 – první ostré stoupání a hodně dlouhý visutý most
V noci jsem spal tak tvrdě, že se proberu, je světlo a mám pocit, že jsem zaspal. 😂 Naštěstí to bylo naopak, bylo teprve šest a ještě jsem mohl půl hodiny spát. V sedm jsme na snídani a s Klárou a Evou “testujeme” ovesnou kaši. Za mě dobrý v rámci polohy a nadmořské výšky restaurace. 😉
V osm jsme všichni vzorně nachystáni a pokračujeme dál blíž a blíž k EBC. Počasí je opět parádní – obloha vymetená, takže bude určitě horko, i když po ránu bylo chvilku chladno. Pokračujeme v nádherném údolí a pomalu nastoupáváme výškové metry. Když se údolí rozevře, tak se nám naskytne pohled na 6-ti tisícového velikána, který vypadá luxusně. Jak víte, tak co se týká zapamatování si cizích jmen lidí, hor či domácích mazlíčků, tak to je se mnou marný = jména hor ode mě, prosím, nečekejte. 😉Samozřejmě čas od času procházíme malými horskými osadami, kde místní včetně dětí nabízejí ovoce, pití či nějaké sladkosti. V půl desáté máme první pauzu v další mini restauraci. Během dopoledne potkáváme jednu Češku, kterou jsme potkali i včera. Zve nás na místní pálenku, Karlos neodmítne a dostává od místních “ohnivý” mok. 😉Později pálenku ohodnotí slovy: “Chutnala jako voda, ale zamotala hlavu.” 😂
Náš místní průvodce Sidar a jím najmutí nosiči jsou neskutečně aktivní a se vším pomáhají – příklad při snídani či v restauraci na obědě – objednávají s námi jídlo, pak roznášejí jídlo a pití, v průběhu jídla se na ptají, zda je vše ok, pak sklidí nádobí. Nebo dneska seženou chybějící židle v restauraci, kde jsme měli oběd. Prostě full servis. A Sidar zná pár českých slov, takže často slyšíme: Hore, hore či pomalu (informace o směru a rychlosti chůze 😉) nebo Everybody dobry? (Všichni v pořádku?) Takže máme o zábavu postaráno. 😉
Díky kombinaci faktorů: hlavní sezóna, společná cesta do Namche Bazar pro více treků a hlavně několikadenní výpadek letů do Lukly je nyní na trailu neskutečné množství turistů. Místy to je had jak na Sněžku. 😉 Ve tři čtvrtě na jedenáct jsme u vstupní brány do národního parku Sagarmatha. Jsou zde mraky lidí a všichni vyřizují povolení ke vstupu. Sadir je zkušený borec a poslal napřed jednoho nosiče se všemi papíry, takže když jsme dorazili my (skupina), tak jsme elegantně propluli nikam se neposouvajícím davem a měli jsme hotovo. Teda na jednu perlu – Karlos se před vstupem vzdálil a neprošel s hlavní skupinou, kterou počítali vojáci při vstupu. Čekáme na něho a najednou je u nás. Ptáme se ho, jak se sem dostal a on, že ani neví jak! Rebel. 😂😂😂
Za další cca půl hodinu jsme v Monjo a je čas na oběd. Dávám si typické jídlo Nepálu – Dal Bhat. Se mnou si to dá i Karlos a Radek a vypadá to luxusně. A tu přijde jeden nosič a dostáváme přídavek jak rýže, tak čočkové polévky. Nakonec toho máme až moc. 😂 Po obědě se domlouváme, že první, kdo použije záchod v dané restauraci, tak ho očísluje od 1-10. 10 je luxus ala na hotelu v Káthmándú a 1 je záchod u první včerejší pauzy ala velká díra a přes ní několik desek, které vytvořily 2 otvory. Viděl jsem fotku, ale je to nepublikovatelné. 😂
Odpoledne nás čekalo kolem 4 km – nahoru 800 m a dolů 200 m. Posilněni obědem vyrazíme vstříc stoupáku, který byl z velké části tvořen kamennými schody. Ale hlavní atrakce byl visutý most Hillary, který má pár nej tady v Nepálu. Čísla řeknou více: délka 140 m a prohýbá se nad řekou ve výšce 120 m! Prostě masakr most z mého pohledu. Na fotce to je ten vrchní most, spodní se již nepoužívá. Nevím, zda to bylo tím, že jsem čekal neředěné peklo, ale nakonec to bylo v pohodě. A pocitově to bylo podstatně kratší.
V půl třetí máme mini pauzu na místě, kde lze poprvé spatřit Mt. Everest. Ale protože pohledem je myšlena malá bílá špička zakrytá zeleným porostem, tak to beru jako takový předkrm a těším se zítra na hlavní chod, kdy bude výhled určitě lepší. 😉 Do Namche Bazar to máme cca 1,5 h a po necelých 45 minutách nám Pavel hlásí, že jsme již na předměstí Namche Bazar. 😂
Samotný vstup je parádní podívaná, protože celé městečko je postaveno v ostrém kopci, takže je jak na dlani. Zde má každý hotel luxus výhled. 😉 Než se ubytujeme, tak navštívíte vyhlášenou Everest Bakery a byla to od Pavla luxusní odměna za dnešní náročný den. Hlavně horkà čokoláda měla u mě obrovský úspěch. 😉
Pak už se jdeme ubytovat. Díky dnešnímu obrovskému návalu lidí nakonec musí 6 z nás spát v hotelu vedle. Hned se dobrovolně hlásíme – Hanka, Klára, Karlos, Radek, Eva a já. Hotel má dva druhy výhledů podle toho, který pokoj vyhrajete – viz foto níže řekne více. 😂😉
Po zabydlení nejprve všichni proskočíme sprchou, a pak jsme v jídelně a bavíme se. Jednu chvíli se tak smějeme, že nás přijde upozornit vedle sedící turistka. Ups. 😂 Ještě před večeří Klára, Eva a já zaskočíme do “centra” koupit něco do výbavy a pak už si pochutnáváme na výborné večeři. Celou dobu, co jsme na hotelu, tak bojujeme s připojením na Wi-Fi – nemám šanci nahodit článek Den 3. Před osmou se za námi staví Pavel a probereme zítřejší plán. Budík bude na šest! Pak zajdeme na druhý hotel, zda tam nebude lepší Wi-Fi, ale i tam to je slabé. Tak možná zítra. Před devátou se loučíme a mizíme do našeho hotelu spát.
počátek: Phakding – 2 520 m.n.m, konec: Namche Bazar – 3 435 m.n.m.
Převýšení: nahoru 1 348 m, dolů 560 m
dneska: 11 km, celkem: 18,6 km, čas 7,5 h
👍👍👍👍