03. den na EBC

13.10.2022 – heslo dne: MUSÍME za každou cenu odletět!!!

Vstáváme tak, abychom byli na recepci v 5:15. Snažím se posnídat banán, který měl být dneska podle prodejce k jídlu (včera mi říkal tommorow ok). Skutečnost byla trochu jinde – stále nebyl ok. 😉 Na recepci je již menší skupinka, a tak vyrazíme napřed na letiště a v hlavě všichni máme jedinou myšlenku – musíme dneska odletět! Prokusujeme se stále nočním městem a společnost nám dělá psí smečka. Naštěstí to jsou tiší a slušně vychovaní společníci. 😉 Na letišti jsme před šestou a již tam je šrumec a hlava na hlavě. Všichni chtějí to samé – odletět do Lukly. Naše skupina má 18 členů i s Pavlem a letenky byly objednány u dvou leteckých společností v počtu 14 a 4 pasažérů. V jedné frontě tedy s ostrými lokty stojí Pavel (14) a v druhé Hanka (4). Hance se podaří rychle odbavit a na 99% odletí. Za chvilku zavelí Pavel a i naše velká skupina se má odbavovat. Naprostá paráda! Jak jsme v Káthmándú řešili váhy batohů na přelet do Lukly (limit 10+5 kg), tak tady to sice vážili, ale realita byla následující: Kilo, dvě navrch? No stres, no problema. 😉 Odložíme oštítkovaný velký batoh, který se kontroluje stylem ala borec batoh jen ohmatá a je to ok. Následuje “kontrola” batohů na palubu. Borec ukáže na plakát, kde jsou obrázky všech zakázaných předmětů a zeptá se, zda něco z toho mám. Řeknu, že ne a borec se zeptá: “Jsi si jistý?” 😂 Já řeknu ano a hotovo dvacet – jsem vpuštěn do “čekárny” na odlet. 😉

Máme výhled na letištní plochu, kde jsou tři letadla, která během 20 minut všechny odstartují a v jednom parta 4 Alpiňáků. Nálada je více než výborná. Teď už všichni věříme, že to opravdu klapne a my se dneska dostaneme do Lukly. I letištní personál si uvědomuje, že dneska mají jedinečnou šanci díky krásném počasí a celý proces odbavování, přílety, odlety, naložení, vyložení, načerpání paliva jede na 130% a jsou zde nulové prostoje – jede to jak seřízené švýcary. 😉

Na naši letence byl sice odlet v 9:15, ale nakonec odlétáme po sedmé! Naprostá paráda, protože tím pádem nebude na nás první skupinka dlouho čekat. Jak už jde vidět z fotek, jedná se o malé vrtulové letadlo, takže pro mě trochu nezvyk. 😉 Zajedeme na začátek dráhy a pilot rozjíždí vrtule na plný ceres a zároveň drží letadlo pod brzdou. Je třeba mít maximální výkon, dráha není extra dlouhá. 😉 Pilot je ale zkušený borec, který se bezpečně odlepí od startovací dráhy, udělá obrovskou “otočku” a valíme, teda letíme směr Lukla. Nejprve se nám představí zelené kopce s terasovými políčky, a pak dorazí hlavní hvězda zájezdu – velikán mezi velikány, “matka” všech pohoří, Mekka horolezců – Himálaje!!! Je to opravdu tady!!!

Za nějakých 25 minut přistáváme na slavném letišti Tenzing-Hillary. Doufám, že nemusím představovat tyto 2 horolezecké legendy. 😉 Přistání proběhlo opět zcela bezpečně – náš pilot je prostě zkušený borec. 😉 Za chvilku se setkáme se čtveřicí Alpiňáků a zaplujeme do místní kavárny, protože je zde překvapivě celkem chladno. Úkol v kavárně je jasný – přebalit batohy, nastrojit se, dát si snídani a můžeme vyrazit směr EBC!!! Pavel najde našeho místního průvodce Sidara, kterého máme díky tomu, že jsme velká skupina. Průvodce má na sobě trefné tričko s nápisem Follow me (Následuj mě). 😂 Dále se pořešili nosiči, kterých nakonec naše skupina má 3. Eva bude sdílet nosiče s jedním Alpiňákem a seznamují se se svým nosičem. Napíšu to již teď – Eva mu odpoledne dala krycí jméno FEŠÁK. 😉 Nemohu potvrdit/vyvrátit, zda krycí jméno koresponduje s realitou – nejsem expert v této oblasti. Ale určitě sem na blok dříve či později propašuji nějakou fotku. 😉 Než se skutečně začnou ukrajovat první metry na EBC, tak ještě počkáme na další přílet a odlet letadla, protože tohle letiště je opravdu legendou mezi letištěmi.

Jakmile máme “splněno”, tak je před desátou oficiální výkop akce se zkratkou EBC. Proplétáme se mezi ostatními turisty po kamenné cestě a za chvilku jsme na prvním check-pointu, kde se musí zažádat o povolení ke vstupu. Chvilku to zabere, ale na celé partě jde vidět, jak jsme natěšení a rádi, že to dneska klaplo a není to sen. Počasí je luxusní – slunečné, teplo, co více si přát. A hned ze začátku jsme vystaveni typickým krásám horského Nepálu – stupy, modlitební vlaječky, ohromné horské štíty či jaci, kteří zde přepravují v podstatě cokoliv. Atmosféra na nás dýchá ze všech stran a já si to opravdu užívám.

Jak je vidět z fotek, začínáme v zelené “džungli”. Těším se, jak se bude prostředí pomalu měnit s nastoupanými metry. Pavel a Sidar berou aklimatizaci velice zodpovědně, takže tempo je rozumné a máme přestávky. Ta jedna byla s luxusním výhledem v jedné restauraci, kde si dáme Masala čaj typický pro Nepál. Během cesty se projdeme i po vysutém mostě, který opět prověřil moje limity, co se týká strachu z výšek. Nezabrzdil jsem provoz, ale komfortně jsem se necítil. 😉

Před druhou dorazíme do Phakdingu, kde naše dnešní cesta končí. Ubytujeme se ve sparťansky, ale čisté lodžii a za mě naprostá spokojenost – nic více než čistou postel a čistý záchod na chodbě nepotřebuji. Máme pro sebe celé patro s úzkou uličkou, kdy si vidíme do protějšího pokojů, když jsou otevřené. Eva to trefně komentuje, že to je jak na lyžáku. 😉 Po cestě nám vyhládlo, takže jsme za chvíli vzali útokem jídelnu, která patří k lodžii a je doslova přes ulici. Dávám si Momo a objednám si luxusní citronový čaj. Jakmile jsme po jídle, tak situace využije majitel lodžie a nabídne nám k zakoupení tzv. Everest link, což je Wi-Fi připojení na lodžiích v rámci EBC trailu. Takže to vypadá, že články budu nahazovat průběžně. 😉 Jakmile ale máme všichni Wi-Fi, tak najednou je ticho a všichni ťukají do mobilu. Ten Everest link nám byl čert dlužen. 😂😂😂 Ale zas tak moc to nepřeháníme. 😉 Po čtvrté se rozhodneme na chvilku projít po okolí v sestavě Hanka, Klára, Karlos, Eva a já, abychom využili čas do pěti, kdy bude briefing.

V pět je mini briefing, kde je hlavní úkol si objednat dopředu večeři, aby se stihla udělat na 18:30-19:00. Pak už v jídelně zůstaneme a kecáme o všem možném – každý Alpiňák má spoustu zajímavých zájmů, příběhů, atd. a díky tomu se více poznáváme. Na večeři jsem si dal smaženou rýži a tentokrát to konečně nebyly šavle meče. 😂

Mimochodem na stejné lodžii je další skupina Čechů! Svět je opravdu malý. Po večeři se přesuneme do společenské místnosti, kde je větší klid na briefing. Nejprve si objednáme snídani, která bude v 7:00, a pak nám Pavel nastínil další dva dny. Moc dobře se mi to poslouchalo, když říkal kilometry, převýšení, atd., protože to znamená jediné – už se bude jenom chodit! 😉 Dále jsme se dozvěděli hodně zajímavé věci ohledně modlitební vlaječky, ale to si nechám do dalšího článku. 😉 Kolem půl deváté to balíme, a protože máme jedno jediné umyvadlo na patře, tak máme díky Kláře zadarmo mini seminář ohledně čištění zubů – Klára je zubařka. 😉 No a po semináři píšu článek, a pak na kutě. Už se nemůžu dočkat zítřku. 😉

počátek Lukla – 2 870 m.n.m, konec Phakding – 2 520 m.n.m

převýšení: nahoru 670 m, dolů 440 m

dneska: 7,6 km, total: 7,6 km, čas: 4 h

Technická poznámka: všechny údaje o kilometrech, převýšení či nadmořské výšce čerpám z mapy.cz a čas je se vším všudy (pauzy, oběd, atd.)