8.4.2024 – útok na Tserko Ri
Vstáváme již kolem 6:15 a hlava hlásí ticho. Tak se mi to líbí. Proč tak brzo? Dneska chceme co nejdříve vystartovat na nejvyšší kopec, který máme v plánu v rámci Langtang treku. Jedná se o Tserko Ri, které v mapách má 4 984 m.n.m., ale podle posledního měření má mít něco málo nad 5 000 m.nm. 5 000 zní líp, takže budeme útočit na pěti tisícovku. 😉
Včerejší výšlap nám ukázal, s jakou nadmořskou výškou máme co dočinění a podle toho jsme se rozhodovali, co dneska. Eva měla již splněno včera – výstup na Kangjin Ri byl její cíl na Langtang treku a dnešek vyhlásila day-off. Tak taky jsme na dovo, že? 😉
Na snídani si dávám česnečku a Tibetian bread. Když nad tím uvažuji, tak za poslední týden jsem měl více česneku než za poslední rok. 😂
Malá odbočka ohledně spojení s prací, protože bude o tom zmínka v tomto článku. 😉 Ve svém telefonu mám i firemní simku a domluvili jsme se, že sem tam mrknu na maily v rámci roaming dat. Ze začátku jsem měl také několik zmeškaných hovorů (byl signál), ale nyní jsem třetí den na stejném místě, kde není pořádný signál, takže mám klid. 😉 Takže to přijde, až se budeme vracet dolů. 😉
Po půl osmé vyrazíme a počasí je luxus. Obloha opět vymetená, ale je frešno. V noci 100% mrzlo, protože vidíme námrazu na trávě. Začátek je pozvolný, není to přímý útok do svahu jako včera. Po necelé půl hodině je třeba přejít menší potok, ale díky nočnímu mrazu jsou všechny kameny namrzlé. S Laxmanem jsme již na druhé straně a na řadě je Klára. Jako správný gentleman stojím přímo u potoku kdykoliv pomoc Kláře, která by měla udělat velký skok. Klára stále přeměřuje vzdálenost a nezdá se jí to. A na scénu přichází nepálský gentleman Laxman. Najde solidní balvan a ten odvalí do potoku, aby zmenšil vzdálenost na skok! Gentlemani Česko:Nepál 0:1. 😂😂😂
Pokračujeme ve výstupu a výhledy na všechny strany jsou luxusní. Opravdu si to užíváme a vzájemně se fotíme.
V půl deváté míjím rozcestník, který hraje v dnešním článku velice důležitou roli, ale já o tom nevím. Jeden směr je Tserko Ri a druhý Yala Khara – jdeme tedy směr Tserko Ri. Začínáme míjet další turisty, takže nás bude více, kteří se pokusí u výstup na tu pětku. Ale samozřejmě nás bude daleko méně než včera. Kolem deváté dáváme pauzu u bývalých příbytků, které toho hodně pamatují. Začneme se bavit o tom, kde přesně je ten okruh, který je kolem vrcholu a dá se tím obejít celá hora. Klára mi říká, že to je tady. Dívám se vpravo do svahu, nevidím žádnou stezku, takže jako typický chlap ji nevěřím a dokonce nevěřím ani mapy.cz!!! Jedu si svoje, že to musí být výš. Hanba mi! 😂
V půl jedenácté dáváme pauzu na luxusní mini plošině a čekáme na ostatní. Mezitím fotíme a já zjišťuji, že co se týká pití, tak to beru velice zodpovědně – již mám vypitý litr vody. Dochází Radek s Laxmanem a Radek řeší, zda to neobrátit. Nemá bolest hlavy či je mu špatně nebo vyčerpám, ale musí pracovat s dechem a podle toho chodit. A má pocit, že nás zdržuje. Laxman ho zlomí, aby to ještě zkusil dál, aby se dostal na úroveň sněhu. A my mu říkáme, že nás vůbec nezdržuje.
Tyto výstupy nikdy nejsou o tom, kdo je první a poslední. Je to o tom tam dojít. Každý svým tempem, každý zná své tělo nejlépe a ví, jak z něho vyždímat maximum. Náš cíl je, abychom tam došli všichni. 😉
Pokračujeme dále a následuje první kontakt se sněhem. Jsem překvapen, jak je ještě celkem zmrzlý a tudíž to bude náročnější. Pasáž je spíše traverzového charakteru, ale díky mixu bahna, ledu a sněhu to je technicky náročnější. Další pasáž vletí do solidních kamenů, ale aspoň zmizel sníh. Postupně se prokousáváme ostrým stoupáním a již po pravé straně vidíme finální pasáž, která jde po hraně.
Na začátku finální pasáže nastoupí v mé hlavě další směna permoníků a jedou bomby = hlava mi opravdu pulsuje a je to mazec. Po chvilce říkám Kláře, že musím pokračovat, protože mi začíná být i zima. A to jsem vzorně oblečen – termo prádlo, triko, mikina, nepromo bunda, softshel kalhoty, zimní čepice a rukavice.
Final pasáž je opravdu náročná, protože je tam jen sníh a led. Ukrajuji jednotlivé metry a tu vytáhnu mobil, abych něco vyfotil. A na mobilu vidím ztracený hovor z práce. Hned v hlavě ztraceného hovoru odpovídám: “Omlouvám se, ale bude to muset počkat. Hlava třeští, dochází mi dech, žaludek plánuje stávku a já se snažím zaútočit na pěti tisícovku. Chybí mi cca 150 výškových metrů a nemůžu to pustit.” 😂😂😂
Ve 12:08 docházím na vrchol a radostí zavolám: “Whoooo!!!” Za chvilku adrenalin a endorfiny přebírají otěže od permoníků a já si to začínám užívat. 😉
Za chvilku dochází Klára a její první slova jsou: “ Ty vo*e…” 😂 Klára je slušně vychovaná dáma a toto slovo bychom marně hledali v jejím slovníku. Takže tyto dvě slova krásně vystihují jak kvalitní a náročný výstup to byl. 😉
Třetí dochází Tirtha. Je to démon v dobrém slova smyslu. Jen si to vemte – je poprvé takhle v horách, na nohách pouze tenisky a tuhle pěti tisícovku si namazal jak máslo na chleba. 😉
Nakonec dorazí Radek s Laxmanem. Naprostá bomba, na vrchol jsme došli všichni!!! Krásná práce. Radek má náš velký obdiv, že si to strojově nastavil, nepustil to a dotáhl to do úspěšného konce.
Na vrcholu jsme skoro hodinu, protože máme spoustu úkolů – dát si vrcholovou kolu s Klárou, uvázat khata na dřevěnou tyčku, vyfotit stovky fotek a natočit desítky videí.
Laxman nám všem na vrcholu uvázal šálu kolem krku, že jsme to dokázali (překvapuje to ještě někoho?). Těsně před odchodem nás Laxman požádá, abychom ho natočili. Před tím si sundá bundu, klobouk, brýle, boty a ponožky. Vysvětlí nám, že se bude modlit za svého otce, kterého ztratil 7 let zpátky a tchána, kterého ztratil před měsícem. Další intenzivní zážitek.
Ve 13:23 zahajujeme sestup na druhé straně, protože jak jsem psal, je zde okruh s výstupem na vrchol. Sestup je na jižní straně, takže je zde méně sněhu a jde se na pohodu ve velmi otevřeném prostoru. Počasí se ale lehce kazí, vrcholky okolních titánů jsou v mracích a dostavil se i vítr.
Po snadnějšímu sestupu jdeme chvilku ostro dolů, kdy se nám otevře prostor celého údolí, kde bydlíme. Nyní je celé údolí v jakémsi mystickém hávu a místy je propichováno paprsky slunce. Má to neskutečnou atmosféru, že i Peter Jackson by měl z tohoto pohledu radost v rámci hledání lokací pro Pána prstenů. 😉
Po sestupu naskakujeme na luxusní traverz, který nenápadně klesá. Radek je nyní v čele a má solidní odstup. Následuje Klára a já v těsném závěsu a za námi v dalším odstupu Laxman a Tirtha. S Klárou se shodujeme, že Laxman zvolit směr okruhu luxusně – nejen, že ráno jsme měli azuro pro fotky, ale teď, kdy už ten výstup/sestup solidně cítíme v nohách, tak jdeme po luxusní traverzové trase.
Bavime se s Klárou ohledně toho okruhu a já mám za to, že musíme být na jiné cestě. Klára vytáhne mobil a mapy.cz ukazují, že jsme na daném okruhu. Nechápu a říkám, že mě teda zajímá, kde byla ta odbočka, kterou jsem neviděl. Po další cca půl hodině vidíme, kde se dané cesty rozdělovaly – přesně tam, kde mi to dopoledne Klára říkala. Klára už je zkušená, takže typického chlapa (dneska mě) 😂) už nepřesvědčuje o pravdě. Buď na to chlapec přijde sám nebo je mimo. 😉 Takže dámy:pánové 1:0. Sorry chlapi, dneska jsem marný na všech frontách, 2 “zápasy”, dvě prohry. 😂😂😂
Po čtvrté jsme u naší vesničky a vidíme paní domácí vycházet z oploceného políčka. Srdečně se zdravíme a dozví mě se, že si zde pěstuje vlastní zeleninu, kterou nám pak servíruje.
V 16:22 zaplujeme do jídelny, kde nás vítá Eva a gratuluje nám. V jídelně je živo a spousta novych tváří – je zde nepálská rodina s dcerou, která je spolužačkou nejmladší dcery paní domácí. A ještě je zde holčina podobného věku, která potkala novou rodinu na treku a je nyní kámoška s dcerou. Vyprávíme Evě zážitky, pak ona nám své. Po cca půl hodině se přemluvím na sprchu a následuje ťukání čerstvých zážitků do mobilu – jj, novinařina je tvrdá řehole. 😂 Mezitím samozřejmě objednáváme večeři. Článek dopisuji před sedmou, kdy mi společnost dělá dětský smích či diskuze s novými hosty.
Na večeři jsem si objednal korejskou nudlovou polévku, a když mi ji přináší starší dcera, tak mi říká, že jestli to chci spicy, tak ať si do toho přidám obsah mini sáčku. Já to okusím a už to je spicy!!! Necítím rty a za chvilku začínám brečet. 😂 Po večeři na pohodu sedíme a jsme krásně unavení. Dnešek byl náročný, ale stálo to za to. Všímavý čtenář si už všiml, že nepíšu km, převýšení, atd. pro každý den. Ano, plánuju samostatný článek se všemi ciframi. Ale dneska vám jedno číslo odtajním. 😉 Dnešní nastoupané metry: 1 267!