25.7.2025 – hrotiči
Venku v pergole se spalo naprosto luxusně. Vstáváme na pohodu v půl osmé, protože snídani jsme si zamluvili na osm. Uklidíme peřiny zpátky do domku, kde přespal zbytek party. Jirka svou roli „obsluhovače“ bere velmi zodpovědně. Hned ráno Zuzku krásně probudí a popřeje krásné dobré ráno. Dokonce má zjištěnou její oblíbenou písničku, která bude brzy hrát. Na snídani jsme si objednali buď vajíčka nebo kaši. Měl jsem kaši a spolu se zavařenými třešněmi byla naprosto luxusní – krásně krémová, jen co je pravda. Během snídaně sledujeme, jak Jirka obletuje Zuzku, krmí ji vaječinou, a kdyby bylo třeba, tak jí to i předžvýká. 😀 Chvilku ho hecujeme, že by měl jít podojit krávu, aby měla Zuzka čerstvé mléko. To nakonec Jirka taky zařídí, i když bez toho dojení. 😉 Samozřejmě má po ruce utěrku, kdyby bylo potřeba utřít drobky z tváře Zuzky. Jirka se své role „sluhy“ zhostil opravdu na výbornou. 😉
Po snídani se domlouváme na dnešním programu. Ten bude volnější – každý si dnešek ošéfuje podle sebe. Je zde několik variant – zůstat tady ve vesničce a jen tak se povalovat, zajít si k prvnímu jezeru, zajít si k druhému jezeru nebo si zajít, pro změnu, k třetímu jezeru. 😉 Třetí jezero je vzdálené cca 11-12 km, takže tady to je už na celý den a bude třeba to hrotit, tudíž účastníci tohoto výšlapu budou hrotiči. Jedeme kolečko a každý říká, jak to vidí. Když přijde řada na mě, tak řeknu, že jsem Honza Hanzlík, tak nemůžu být nic jiného než Hrotič. 😀
Tým hrotičů má nakonec 4 členy – Jirka, Kuba, Zuzka a já. Sbalíme si vodu, nějaké sušenky a vyrážíme směr hore. Čeká nás i solidní převýšení – bude to nějakých 800-850 výškových metrů, takže to nebude kopec zadarmo. A do toho samozřejmě Slunce jasně vládne obloze = bude horko, velmi horko, dámy a pánové. Plán je celkem jednoduchý – cca 4 hodiny nahoru, hodina pauza, a pak nějaké 3 hodiny dolů. Výkop akce je před desátou a hned ze startu do toho vlítneme, takže u prvního jezera jsme za 45 minut. To by šlo. I zde má jezero barvu aviváže, takže jsme zvědavi, jak to bude vypadat nahoře.
Pokračujeme ve stoupání v úzkém údolí, kdy nás obklopují horské štíty z obou stran. Je zde spousta zeleně, takže rozdíl oproti krajině kolem sedla a ledovce. Tempo máme stále luxusní, takže za další hodinku jsme u „druhého“ jezera. No ono to ani není jezero, spíše rozlitá řeka a provizorní kempoviště. Tak jsme zvědavi, zda ti, kteří mají v plánu dojít k druhému jezeru, ho najdou. 😉 Sem tam se nám trail zcela ztratí, abychom ho za několik desítek metrů znovu našli. Procházíme i kolem opuštěných příbytků pro stáda koz. Za jedním hupem se nám naskytne luxusní výhled do horní části údolí, kterému uprostřed vévodí řeka obklopená zelení a stromy a z obou stran je sevřena kamennými štíty. Krása.
Poslední pasáž je již v suťovisku, kde je místy velmi snadné ztratit trail. Jsem v čele a řídím se jednoduchou poučkou – následuj trus od stáda. A ono to funguje. 😀 Ke konci zpomalujeme, protože výstup je opravdu náročný, i když jdeme zcela nalehko. K třetímu jezeru, které je vlastně druhé jezero, dorazíme pod 4 hodiny, jak jsme plánovali. Krásná práce. Sedneme k jezeru, vybalíme sušenky a jiné sladkosti a na pohodu kecáme. Hlavním tématem je cestování a bezpečnost. Jirka nám vypráví celkem drsný zážitek z JAR – Johannesburgu, kdy měli víc štěstí než rozumu. Když i policajt je zpocený, když je, dva bělochy, uviděl v dané části města, tak víte, že je něco fakt špatně. Než se vydáme zpátky, tak s Jirkou jdeme kolem jezera na druhou stranu, abychom zjistili, jakou barvou je jezero napájeno. A byla to ta „aviváž“. 😉
Kolem třetí odpoledne, přesně podle plánu, vyrážíme zpátky domů. I když se jde dolů, tak i tak se to celkem vleče a já jsem překvapený, co všechno jsme vlastně prošli. Sice jdeme stejnou cestou zpátky, ale díky odpolednímu slunci byly jednotlivé úseky jinak nasvíceny. 😉 Těsně před prvním jezerem potkáváme Karla, který se už taky vrací ze své túry. A u jezera se potkáme s Blankou, Kristy a Áďou. Kuba, Zuzka a já si dáme rychlou koupačku, a poté se postupně odebíráme směr vesnička.
V půl sedmé jsme zpátky a za chvilku se podávala večeře. Nejprve jogurt s našimi oblíbenými třešněmi, a pak to byla hutná polévka s brambory a čočkou. Po večeři začínáme řešit finance. Jirka měl všechno zapsané v mobilu, který se nyní povaluje někde na dně řeky, takže byl potřeba to znovu sepsat na papír. Luštíme některé účty v azbuce, takže se toho ujme Blanka, která tomu rozumí. Když se setmí, tak Jirka na tajňačku řeší dárek pro Kristy. Za pergolou pomocí nože vrtá díru do kosti na provázek. A my musíme zajistit, aby ho náhodou neuviděla Kristy. 😉 Během podvečera nám Tiep ukáže na svém mobilu návykovou hru – Block Blast. Je to podobné hře Tetris – stejné tvary kostiček, které je třeba skládat tak, aby jste měli celou řadu nebo i sloupec, který pak zmizí. Rozdíl je v tom, že kostky nejdou otáček, mohou se uložit kamkoliv a máte na to čas, tz. kostky „nepadají zeshora“. Tiep tam měl svůj rekord přes 10 000 bodů. Já jsem udělal nějakých 5-6 000 max. Pak to vzala do ruky Zuzka. Párkrát to zkusila, a pak se začaly dít věci. Kouknu na mobil v její ruce a vidím, že se blíží k 10 000. No krása, jen tak dále. Musí zlomit rekord. To se za chvilku podaří. Paráda. Hecujeme jí, aby to rvala dál, co to dá. A tak Zuzka jede dál a dál a dál. Najednou tam je 15 000! Za další chvilku se už blížíme k 20 000. Zuzka nezastavuje, prolítne kolem 20 000 a pokračuje. Ty kráso, my budeme svědky masakr rekordu. To už si čistím zuby a odbíhám k Zuzce, jak na tom je. 21 000, 22 000, 23 000!!! Zuzka je nezastavitelná!!! Nakonec ustanovila nový rekord na neskutečném čísle – přes 27 000 bodů, dámy a pánové!!! Tak tomu říkám hra. Pak vtipně Kubovi oznamuje, že má Zuzku zpátky. Přece jenom Zuzka byla v jakémsi herním tunelu a nereagovala na okolí. 😀 Těsně před spaním si dáme několik her Prší a mi se podaří prohrát s 5, slovy pěti, dámami. Už rozumím, jak se Jirkovi včera podařilo prohrát s 3 dámami. 😀 Poslední hru hrajeme o to, že poslední koupí litrovou kolu prvnímu. Ale nějak mi uniklo, kdo to nakonec byl. Dneska opět spíme venku a přidá se k nám velitel zájezdu Jirka.
dnes: 25,91 km, celkem: 181,50 km
převýšení: 913 m, celkem 4 978 m
min nad. výška: 2 575 m.n.m.
max. nad. výška: 3 396 m.n.m
spíme v nad. výšce: 2 575 m.n.m
