22.6.2019

Na noc už byl připravený spacák, takže tentokrát mě klíma nepřekvapila. 😀 Vstávám kolem 8 a začínám se balit. Máme domluvený odvoz v 9:30. Ještě včera jsme sondovali, kdo je řidič. Měl by to být pán, který je již delší dobu v důchodu. Ve městě narazil na jednoho hikera od nás a nabídl mu odvoz. On se o tom zmínil na hostelu, Tereza pánovi zavolala a domluvila odvoz. 😉 Byla tam trochu nejistota, jaký je řidič ve svém věku, ale píšu tento článek, takže nás děda bezpečně dovezl. 😉

Na snídani mám jen banán a hustý ovocný džus, na trailu bude velká svačina. 😉 V 9:30 opravdu dorazilo auto a v něm příjemný děda. Jedeme tedy ve složení Tereza (trail name Mistery powder), Gables a já. Jak jsme vyjížděli ten kopec z Independence na konečné parkoviště, tak se mi i v autě zdál nekonečný. Představa, že to šlapu nahoru, tak mě omyje. 😂

Na parkoviště, kde začíná trail do Kearsarge passu, jsme se dostali za cca hodinu. Je tam spousta aut a lidí. Kouknu na hodinky a vidím: sobota. Aha, to dává smysl. Já už dny vůbec nesleduji. Vystupujeme a já se vidím s Avim, který zrovna dokončil první sekci Sierry. Dědovi na benzín dáváme dohromady 30 dolarů, ale děda se brání. Nakonec se nechá ukecat a vezme si to. Jak jsem psal, je to 53 mil!!! Rozloučíme se s dědou a já hned vybíhávám kopec nahoru. S holkama se možná potkám někde u Glen passu.

Na trailu je ale hromada lidí, většina to valí ke Gilbert jezeru. Je zde jedna sněhová pasáž a někteří s tím mají co dělat. Ale jak se tady říká: Safety first – u nás něco ve stylu hlavně bezpečnost, tak v klidu za nimi stojím a čekám, není kam spěchat. Jde vidět, jak ten sníh opravdu taje před očima. Je to skoro 3 dny, co jsem to šel dolů a někde sněhu solidně ubylo.

On my way back to trail.

Za cca 3 hodiny i s pauzou na pořádné jídlo jsem v passu a za ním na mě opět vykoukne kráska Sierra. Ta se prostě neokouká. 🙂 Tentokrát jdu spodním trailem, který mě zavede přímo k jezeru Bullfrog, a pak zpátky a PCT.

I am back in Sierra. 🙂

Kolem půl 4 jsem u jezera a dávám si hodinovou pauzu. Dávám si další jídlo a suším si tenisky, ponožky, atd., protože je celkem chladno. Samozřejmě fotím i jezero z blízka. 😉

Bullfrog lake.

Pak vyrážím na poslední úsek. Je to cca 1 míle k PCT, a pak chci ještě ujít 1,5 míle ke Glen passu – 3 651 m.n.m. A tělo si začíná uvědomovat skutečnou váhu batohu – jj, jídlo na 10 dní je solidní váha. Poslední míle byla „zajímavá“. 😁 Nakonec jsem zůstal 1 míli pod Glen passem.

On my way under Glen pass.

Postavím stan, převleču se do suchého a teplého oblečení a začínám vařit večeři. Na skladě mám poslední Mountain house – Mexico kuře a rýže. Na další dny budou staré dobré Knorr, bramborová kaše či Ramen nudle. Je to ze dvou důvodů:

1. V obchodě Vons Mountain house nemají nebo neumím hledat. 😁

2. A taky ty MH večeře zabírají hodně místa v Bear canisteru.

A nakonec taková malá početní úloha. Boční trail přes Kearsarge pass je 7,5 mil + 0,5 míle na PCT jsem šel znovu + 1 nová míle = dneska 9 mil. A celé mi to trvalo čistého času cca 6,5 h!!! Průměr 1,38 mil/h. V tom sněhu to jde opravdu pooomaaaluuu. 😁

Dneska: 1 míle, total: 790 mil

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *