6.7.2019

S focením noční oblohy jsem skončil o půlnoci = určitě nebudu vstávat brzo. 😉 Probouzím se po 8 a uvítají mě sluneční paprsky a teplo. Takové ráno se mi líbí a náležitě si to užívám a nespěchám.

Morning in mountains.

Jak jsem sbalen, tak se stavím pro vodu a před 10 vyrážím do kopce směr Seavey pass. Jde se krásně, žádný sníh, až nahoře v passu. Na trailu vidím značku CZ a šipku, takže Martin a Kuba jsou přede mnou. 🙂 Před passem míjím krásně jezero Small. V 11:15 jsem v passu, ale opět je to spíš rovina.

On my way to Seavey pass.

Scházím dolů a celkem to jde, i když je tam sníh. Dojdu až k potoku/řece Rancheria, který naštěstí nemusím brodit. Trail ale vede po levé straně, což je severní svah=sníh. Na fotce jde krásně vidět ten rozdíl: severní a jižní svah. Takže zpomaluji a bezpečně se prokousávám kolem řeky.

Rancheria creek.

Dorazím ke Kerrick potoku/řece a dle komentů u mapy hledám strom přes řeku. Za chvilku ho mám a na pohodu přecházím suchou nohou.

Kerrick river crossing.

Pak si dávám polední pauzu v 13:15. A zjišťuji, že mi už nestačí jidlo, co mám přes den. Budu muset zvětšit porce. 😉

Ve 14:00 začínám ostrý výstup, ale trval pouze půl hodiny a trail je luxus. Pak pokračuji sestupem do dalšího mini údolí a pořád bez sněhu. Paráda. 🙂 Dole mě čeká další brodění – opět dle komentů najdu spadlý strom a suchou nohou překračuji.

Another river crossing.

A opět jdeme nahoru. Než jsem zaútočil na kopec, tak potkávám Emílii z Německa s dalším hikerem v důchodovém věku. Lehce pokecáme a já jedu dál. Tento výstup nebyl ostrý, ale táhlý. Za cca 3/4 h jsem skoro na vrcholu.

Afternoon trail was amazing.

Těsně předtím se ale probořím ve sněhu a tentokrát jsem si solidně škrábnul holeň. Až jsem si musel na chvilku sednout, jak to bylo nepříjemné. Pokračuji v sestupu a hledám vodu. Za chvilku jsem u vody, dávám pauzu na jídlo a zalepuji si holeň. V tu dobu mě dožene Emílie s hikerem a já se dovídám, že se potřebují dostat na nedalekou stanici rangera (2 míle), protože hiker v důchodovém věku se potřebuje dostat ze Sierry. Měl trable při jednom přechodu řeky (spadl do vody a uplavaly mu trekové hole) + má oteklý kotník. Loučím se se slovy: Good luck a pokračuji dolů, kde je najednou spousta sněhu a nastupuje stará známá divočina – hledání trailu, vytahování mobilu, atd. Narážím na jeden menší potok, ale vody nad kolena. Najdu spadlý strom, ale je celkem úzký a uprostřed přes něho teče voda. Rubnu to, ale moc příjemné to nebylo.

Really tough crossing on the log.

Vracím se zpátky k trailu a opět potkávám Emílii a hikera. Doporučuji jim to přebrodit, i když se namočí. Ani sekundu neuvažují a jdou středem. 🙂 Přece jenom to bylo bezpečnější než ten můj přechod. Rozhoduji se s nimi pokračovat, protože ke stanici rangera to jsou sice jen 2 míle, ale čekají tam na nás 2 „zajímavé“ brody. První je u jezera Wilma. Voda je rozlitá, ale proud minimální, ale nakonec brodíme skoro do pasu.

Deep crossing up to waist near Wilma lake.

Je 7 večer a my pokračujeme dále. Mezi rangerem a námi stojí Falls potok/řeka. A tohle je jiná liga. Tady to místy vypadá na plavání, jak to je hluboké. Chvilku chodíme kolem, ale nakonec se rozhodujeme zakempit před řekou a zítra se to pokusíme přejít v 7 ráno.

Falls creek.

Během večeře – opět bramborová kaše – se dovídám jméno hikera – Bravehappy. A jeho prarodiče pocházeli ze Slovenska!!! Svět je fakt malý. 🙂 Kolem 9 se s nimi loučím a jdu na foto+článek a spát. Zítra se bude brzy vstávat. 😉

Přebrodíme Falls potok/řeku? A dostane se Bravehappy ze Sierry? Pokračování příště… 😉

Dneska: 15 mil, total: 988 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.