14.8.2019

Probouzím se kolem 7 a tohle ráno bude trochu jiné. Během snídaně se loučím s Kubou, který již fičí zpátky k dálnici stopovat do Ashlandu pořešit karimatku. Dokončím ranní kolečko a těsně po 8 se rozloučím s Martinem a vyrážím dál. Opět je ze mě sólo hiker. Uvidíme na jak dlouho. 😉

Jsem v Oregonu, o kterém se říká, že je to placka. Tak uvidíme, zda to budu tvrdit i já za několik dní. 😀 První část trailu je víceméně schovaná v lese a pomalu stoupá, aby se za cca 3 míle začal lehce vlnit. Sem tam mám možnost skouknout údolí a provedu kontrolu. Je stále Mt. Shasta v dáli v oparu? Ano, je, takže vše v pořádku. 😀

Morning part of trail with Mt. Shasta at the background.

A to tak jdu, proti jde hiker a česky mě pozdraví!!! 🙂 Poznal dalšího Čecha podle AG trička. 😉 Dáme se do řeči a já zjišťuji, že to je Tomáš H., o kterém je zmínka v jednom komentáři pod článkem na blogu. Je skutečný SOBO (hiker, co jde ze severu na jih), a tak si vzájemně vyměňujeme info, co už máme za sebou a čeká to toho druhého. 😉 Fajn jsme pokecali, a pak každý valil svým směrem.

Dneska byl trochu trabl s vodou, tak bylo třeba dobře naplánovat zastávky na vodu. Oběd tedy mám již za 10 mil od rána v 11:40. Dám si klasickou hodinovou pauzu, ale dneska je nezvyklé ticho, protože jsem sám. Jsem si odvykl. 😀

Po obědě valím dál a potkávám spoustu hikerů v protisměru. Vypadá to, že nyní dorazila hlavní „bublina“ hikerů, kteří jdou SOBO. Trail lehce klesl, aby opět nastoupily rovné vlny. 😉 Procházím skrz spoustu bran, které znamenají jediné – jedná se o soukromé pozemky, kdy PCT hikeři mají dovoleno projít skrz. Jsem skoro pořád schován v lese, takže nulové výhledy, ale dá se dýchat, protože na slunci to je solidní peklo. 😉

Part of trail was hidden in forest.

Odpoledne jdu pasáž, kdy je trail zařezán v kopci a střídá se úsek v lese a otevřený prostor s výhledem na zajímavé údolí.

Beautiful view at valley.

Na míli 1 741 je další voda – Little Hyatt rezervoár. Přetéká to přes okraj, tak je k vidění mini vodopád. Chvilku špekuluji nad tím, zda si již vzít vodu i na večer a ráno nebo zajít k dalšímu zdroji vody. Navigace mi ukáže, že další voda je za 10 mil a je půl 5 odpoledne, takže je rozhodnuto. Beru 3 litry vody a zakončím dnešní den kolem míle 1 747. Proč zrovna tohle číslo? Jak jsem psal, chci dojít k hranici Oregon/Washington za 16 dní. To znamená jediné – denně teď musím ujít min. 27 mil. 😉

Evening hiking.

Do cíle mi zbývá ccca 2,5 míle a potkám v protisměru sympatického hikera z Indie. Je fajně ukecaný, tak se rozpovídáme. Jeho trail jméno je Chef – šéfkuchař. Ze začátku na trailu vyvařoval (proto to jméno), ale teď to všechno smíchá a hotovo, protože se mu už moc nechce. 😂 Dovídám se, že z Kanady vyrazilo cca 50/50 skutečných SOBO a těch, co byli NOBO, ale přeskočili Sierru, zajeli až nahoru do Kanady a vrací se dolů. To znamená, že ještě potkám spoustu hikerů v protisměru. Opět příjemný pokec, ale oba jsme museli pokračovat dál, tak si popřejeme: „Happy trail“ a jedeme dál. 🙂

Kolem 7 večer jsem na místě, postavím stan a vařím si večeři. Dneska jsem si dal „novinku“ – rýži+těstoviny s bylinkami od Knorr. A docela to ušlo. 😉 Pak už následovala klasika, však vy víte co. 😉

Dneska: 27 mil, total: 1 747 mil

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *