117. den na PCT – 849 mil do Kanady

17.8.2019

V noci naštěstí nebyl žádný návštěvník, takže ranní kolečko se vrátilo do normálu. 😂 Jen to vstávání je hrůza. Pořád není šance se dostat ze spacáku dříve než kolem 7 ráno. 😀 Během snídaně zjišťuji, že bude třeba trochu pozměnit plán oběda, protože další voda je až za cca 20 mil. Je tam jedno místo za 7 mil, ale všichni píšou komenty typu: nedá se to najít, neteče, atd. Rozhodnu se, že to zarvu až do resortu Crater Lake – Mazana village. A oběd si dám tam. Po snídani mám sice jen 1 l vody, což není úplně optimální, ale já se s tím nějak poperu. 😉

Start je v 8:30 a můj hrubý odhad je, že to bude min 6,5 h chůze k Highway 62, kde už to bude kousek do resortu po silnici. Nakopnu chodící mašinu a jedu. Jde se mi fajn, opět les a trail se bude až k silnici mírně vlnit s jednou větší vlnou. 😀 První 2 h jsem hustém lese, takže není pořádně co fotit. Snad nějakou tu překážku na trailu, co je třeba obejít. 😉

Again forest.

Pak mám mini pauzu na tyčinky a dostávám se do další spálené oblasti. Místy to vypadá opravdu drsně – vše spálené na popel, ze stromů jen tyčky – tady to muselo být solidní ohnivé peklo. Nakonec jsem ve spáleništi skoro 2,5 h. Alespoň pro mě trail něco připravil. Pozorný čtenář si určitě všiml určitého vzorce chování trailu poslední 3 dny. Je to tak, bylo další parádní setkání. 😉 Potkal jsem Erin z naší bandy a holčinu, které říkám Růžová sukně, protože chodí celý trail v růžové sukni. 😉 Opět jsme fajn pokecali a jsem moc rád, že jsem Erin neminul a viděli jsme se.

Really sad views.

Poslední část trailu k Highway se opět zazelenala a já dorazil k cestě před 3 odpoledne. Luxus čas. Za necelou míli jsem v resortu. Nejprve zjistím zavírací dobu obchodu (do 9 večer, takže na pohodu) a jdu se najíst do restaurace. Dám si burger, horkou čokoládu a kolu. Je třeba do sebe tlačit co nejvíce kalorií. 😉 Pak rychle nakoupit a chci vyrazit dál.

Mazama village.

Zjišťuji, že kolem Crater Lake se nesmí kempovat, tak se nahecuji (asi díky těm kaloriím 😀) a budu to chtít dojít až na ofiko kemp za cca 12,5 míle. No mám co dělat, protože je půl 5 odpoledne, když se vracím zpět na trail. Na míli 1 823 je uzavírka PCT kvůli velké aktivitě Mountain Lions (puma) a padajícím stromům. Ale to vůbec nevadí, protože já jsem stejně chtěl jít alternativu kolem jezera Crater. Bohužel zjišťuji, že je opět trabl s vodou. Voda u jezera je v oblasti, která je zavřená, a tak další voda je za cca 25 mil. Beru tedy na alternativní trase 3 l vody z posledního zdroje a valím k jezeru. Než k němu dojdu, tak vyběhnu solidní stoupání, takže kolem 6 večer ze mě leje. 😂😂😂

Pak už na mě čeká další přírodní krása – Crater Lake. Je to nejhlubší jezero v USA a 9. na světě. A je to fakt paráda. Samozřejmě všude kolem spousta turistů. Kolem jezera vede Rim trail, díky kterému se znovu napojím na PCT. Na pohodu tedy valím kolem jezera, fotím ho během západu slunce a užívám si to na max. Trail mě zavede i na opačnou stranu od jezera a jsem svědkem neskutečného západu slunce. Tenhle si budu chtít hodně zapamatovat, protože jsem podle všeho byl na správné místě ve správnou dobu. 😉

Crater Lake during sunset.

Po západu pokračuji dále, již začíná být hodně šero a mi je jasné, že do ofiko kempu nedorazím. Ok, tak se budu muset někam uklidit. Pokračuji dále a skoro za tmy najdu mini rovné místo na spaní. Ale dneska to bude na cowboye – po širákem. 😉 Díky kalorické bombě odpoledne si na večeři dám pouze dvojitou Milky Way tyčinku. Sranda je, že Milky Way má dokonce o něco více kalorií než bramborová kaše, co většinou mám. Jen z kaše mám pocit plnějšího břicha. 😂😂😂

Dneska: 28 mil, total: 1 829 mil