15.5.2022 – spousta brodění
Oči otvírám až v 6:50, ale co už. Je to prosté – nechce se mi do té zimy. 😉 Noci tu jsou na mě chladné. I tak se mi podaří opět vše rychle zvládnout a ve tři čtvrtě na osm jsem již na trailu. Aby ne když jsem od něho spal cca 5 metrů. Trail se okamžitě vrhá dolů, takže mé včerejší rozhodnutí zůstat tady “nahoře” bylo více než rozumné. Postupně klesání a uvítá mě kaňon, kam směřují. Luxus – s ranním Sluncem to je fakt paráda.
Za hodinu jsem na pomyslném dně a čeká mě spousta, ale spousta brodů. Trail kopíruje řeku Gila, která kaňonem protéká. Narazím na první zdroj vody a nabírám si. Mám za to, že to je již Gila a tak jsem překvapen, jak je vyschlá, Za cca 5 minut jsem zjistil, že to byl jen nějaký přítok a hlavní show je teprve tady. A to již bylo brodění skoro po kolena. 😉
Brodu se opakují v časových intervalech 10-15-20 minut a já si to užívám. Voda krásně chladí, mám umyté boty, ponožky i nohy. No neberte to. 😉 Jsem tak u vytržení, že jsem trochu mimo trasu, ale říkám si, že tady se vždycky nějak dostanu zpátky. Nemohl jsem se více mýlit. Po půl hodině jsem už docela mimo trasu a tak jak již několikrát na CDT jsem se prudce otočil vpravo směrem k trailu. Tentokrát se mi ale do cesty postavil solidní kopec. OK, tak to musím nahoru. Beru to středem skrz keře a je to maso. Vyškrábu se nahoru a není konec. Musím v ostrém svahu traverzovat a až pak sestupuji opět v ostrém svahu dolů. Tak najdu vyschlé řečiště a tím se prokoušu až k trailu. Tahle sranda mě stála 1,5 h času a spoustu energie. Ani teď, jak to píšu, tak nechápu, jak se mi podařilo takhle solidně zakufrovat. 😉
Ale jsem zpátky a pokračuji. V 11:30 si již dávám pauzu. Díky tomu dopoledním kufru mi solidně vyhlásil. 😂 Nacházím krásné místo pod stromem přímo u řeky. Takže si vyperu ponožky a boty a vařím si oběd. V jednu odpoledne vyrážím, protože potřebuji být do večera v Doc Campbells Post – kemp, pošta, obchod, atd. Vše v jednom. 😉 Odpoledne se již nese v poklidu, protože si to hlídám dle navigace. Postupně se prokousávám proti směru toku řeky Gila a kaňon je fakt parádní. Níže pár fotek, které řeknou více. 😉
Ku večeru se už to brodění trochu moc. Ano, je to zážitek, ale když to je celý den, tak hlavně pro chodidla to je záběr. Konstantně vlhká ponožka + v botě říční štěrk není dobrá kombinace. A kdybych to měl pokaždé vyklepávat, atd., tak ještě teď (21:48) jsem u brodu č. 7. 😉 Nakonec v šest večer vystoupám na silnici a čeká mě cca 2 km road walk. 2 km? Mám natrénováno díky Silver City , takže no problema. V půl sedmé jsem před budovou Doc Campbells Post.
Čekal jsem, ze kolem budou nějací hikeři, ale nikde nikdo a obchod zavřený. Tak to vypadá, že jsem na konci té bubliny hikerů. Dle komentářů v navigaci se obchod ještě otvírá večer od 18:30-19:30 (ale to bylo 14 dní zpátky, kdy na trailu jsou desítky hikerů). V 18:35 cvakne klíč v zámku a vykoukne klučina. Jakmile řeknu, že bych rád koupil jídlo na dalších 5,5 dne, tak není problém a krám je pro mě otevřen. Rychle nakoupím, jako odměnu si dám plechovku Coly a fičím dál.
Je před sedmou a já chci odšlapat ještě cca 5 km asfaltu a pak se hned někam ukrýt, jakmile budu zpátky na ofiko trailu. Za celou hodinu projely pouze 3 auta + okolí při západu Slunce parádní = příjemný road walk.
Po osmé jsem zpátky na trailu a hledám místo, kam uložím své unavené tělo. Nedaří se to a ještě si pro jistotu dám 2 brody. To abych nezapomněl. 😂 8:15 mám místo, které vyhovuje mým požadavkům – trochu rovné – a jdu na to. Dneska budu večeřet s čelovkou. Dávám si bramborovou kaši. Během přípravy slyším nějaké prapodivné zvuky. Několikrát velice hlasitě stanovuji své dnešní teritorium a když to nezabírá, tak mám variantu B. Vypnul jsem si sluchadlo a najednou ticho. 😉😂 V klidu tedy povečeřím a po deváté se vrhám na fotky a článek.
dneska: 24 mil (39 km), total: 213 mil (341 km)