26.1.2012 – Dopoledne je počasí celkem o ničem, ale máme v plánu se jenom přesouvat směr Mt. Aspiring národní park, takže to až tak nevadí. Na recepci nám týpek napíše do mapy pár tipů během našeho přejezdu a naší první zastávkou měly být Blue pools – nějaké jezírka. Protože pršelo, tak jsme si chtěli vytáhnout bundy z kufru a ejhle, kufr nešel otevřít. Zkouším to několikrát, pořád nic, pak Jirka a opět nic. Takže pokračujeme dál. Během cesty narazíme na poslední benzinku na dalších 120 km a je tam i opravna. Týpkovi vysvětlím problém a on jako zkušený borec začne zápasit s klíčem v zámku se současným boucháním do kufru směrem k zemi a během ani né 30 sekund to otevře. Již od převzetí auta z půjčovny nám nešlo otvírání kufru u řidiče. Borec houkne, ať to zatáhnu, tak mu říkáme, že to nejde, ale nakonec nám během pár sekund dá do kupy i tohle. 🙂 Stačilo to pořádně promazat a bylo to. Kdo umí, umí. Zaplatili jsme 10 NZD a plně spokojeni jsme pokračovali dál. Další zastávka byla u Ship creek, kde si projdeme 2 okruhy – jeden přes pláž, druhý přes les. Hlavně z druhého okruhu jsem byl opravdu unešený – mám prostě rád jakoukoliv formu lesa. Fakt paráda, uvidíte z fotek.
I když ani fotka vám nepřiblíží to, jak jste obklopeni džunglí a musíte pořádně zaklonit krk, abyste viděli koruny nejvyšších stromů na NZ – Dinosaur tree. To jsou ty chvíle, kdy hledáte čelist u země, jak ta příroda je různorodá, překvapující až skoro neskutečná.
Menší zastávku dáme u Knight’s point, kde se dovíme info, jak byl tento pas prorážen z obou stran, až se nakonec stal průjezdným. Fakt mazec job. Naše konečná tento den byl 1. ze dvou ledovců – Fox glacier. Během pěší cesty k ledovci se počasí pokazilo a samotný ledovec nás až tak neoslovil. Daleko víc jsem měl z údolí kolem. Obrovské skály tyčící se do ohromné výšky ve mně zanechaly pocit bezmocného a malinkého stvoření, které si to kráčí středem údolí. Cestu zpět k autu už bereme hodně hopem, protože začíná opravdu hodně pršet. Jedeme hledat ubytko ve vesničce Franz Josef, kde je 2. ledovec. Tam se ubytujeme v dormu pro 4, dáme si ve společné kuchyni polévku zadarmo a vyrážíme na zlatý hřeb dnešního dne – Hot pools – horké bazény. Jedná se o 3 bazény s teplotou 36, 38 a 40 stupňů, které jsou zasazeny přímo v pralese a to jako, že fakt přímo. Fotky nelžou. 🙂
Ten večer opravdu mega pršelo, ale nad bazény jsou nataženy plachty, takže nebyl problém. Dokonce si myslím, že to bylo ještě lepší. Když jsme k bazénu přicházeli, tak jsme dostali studenou sprchu a pak hurá do 36 stupňů. 🙂 Fakt luxus odreagování a zlepšilo nám to náladu. V bazénu jsme potkali 3 Slováky, takže jsme si vyměnili dojmy a poznatky z našich cest. Zakončení dne tedy bylo parádní. 🙂
27.1.2012 – Dnešní ráno jsem si zavzpomínal na starou dobrou Anglii – díky Janě jsme měli anglickou snídani – opečenou slaninu, vajíčko a tousty. Obloha byla opět vymetená, jako by se včera večer vůbec nic nedělo. Nejprve jedeme do I-site, kde chceme zarezervovat chaty na Abel Tasman trek. Po 45 minutách boje, kdy musíme kvůli mnoha okolnostem měnit dokolečka náš plán se nám to nakonec podaří dotlačit do vítězného konce. Ale byla to Mission – impossible. 🙂 Podrobné info napíšu přímo k treku. Dneska jsme dali šanci 2. ledovci – Franz Josef glacier. Počasí bylo fajn, takže jsme z parkoviště vyrazili směr ledovec. První dojem ale nic moc. Naštěstí se potom ledovec ukázal v plné síle a výsledný dojem byl fajn.
Směrem k naší dnešní konečné – Palačinky – jsme zastavili v městě Hokitika, kde je spousta obchodů s velmi známým zeleným kamenem z NZ, ze kterého se brousí spousta neskutečných tvarů na náušnice, náramky, korále, atd. Bohužel bylo všechno celkem hodně drahé, takže po chvilce vyrážíme dál. Od vesničky Rapahoe na nás měla čekat pobřežní cesta, která je podle Lonely planet průvodce zařazena mezi 10 nejkrásnějších pobřežních cest na světě. No a musím uznat, že bylo na co koukat.
No a konečně se dostáváme k Palačinkám. A proč Palačinky? Jedná se o skalní útvar, který je vrstvený, že to vypadá jako jedna palačinka na druhé. Taky se to jmenuje Pancake rocks. 🙂
Je to opravdu velmi zajímavý skalní útvar, nic podobného jsem ještě neviděl. Během cca 20 minutové procházky narazíme i na další velmi zajímavé skalní útvary, takže z palačinek a okolí maximální spokojenost. Ubytujeme se přímo v Punakaiki, které je 1 km od Palačinek.