1.2.2012 – Ráno na pohodu posnídáme a vydáme se do Pictonu, kde v I-site zjišťujeme info ohledně Queen Charlotte track. Protože máme jenom půl den, tak je v plánu udělat menší vycházku na místo s výhledem z vesničky Anakiwa. Vycházka trvá cca 3h a počasí je v normě – sice lehce pod mrakem, ale není zima. Samotná vycházka až takový mazec není, asi jsme už celkem namlsaní těmi krásami a už nám jen tak něco nestačí. 🙂
Poté fičíme do Pictonu, kde hodinku strávíme v knihovně – tady strávím celou hodinku vyplňováním online žádosti o indické víza z Austrálie, takže uvidíme, jestli to klapne. Večer se zabydlujeme v kempu v Pictonu, protože zítra musíme být v 9:00 na check-in na trajekt. Jana a Jirka si koupili na večeři předkrm v podobě mušlí. No já coby nefanda mořských plodů jsem odolal. 🙂 Pak Jirka opět ukáže svoje již prověřené kvality v přípravě burgerů. Tentokrát byly tak velké, že jsme měli co dělat. 🙂

2.2.2012 – Dneska jak jsem již psal jsme museli vstávat brzo kvůli trajektu. Na check-in vzorně dorazíme, vše je ok a tak sedíme v autě a čekáme v lajně na 10:00. Celou hodinku posloucháme rádio a pohoda jazz. Trajekt má menší zpoždění, ale když jsme viděli, že se to začalo hýbat, tak chci nastartovat auto a ono nic. Zkusím znovu a opět nic. Podle všeho je baterka mrtvá. Ptám se aut za námi na startovací kabely, ale bez úspěchu. Tak vyrazím k chlápkovi, který to tam všechno šéfuje a pouští auta a prosím ho o pomoc. Borec zkušeně pokývne hlavou a za chvilku před nás couvá malá dodávka. Si říkám proč k nám couvá. A borci otevřou kufr, vytáhnou spešl startovací kabely, které zapojí na naší baterku a druhý konec strčí do zásuvky, co mají pod nárazníkem vzadu u dodávky. Otočím klíčkem a auto běží. Paráda. Bylo vidět, že borci věděli co a jak, asi jsme nebyli první ani poslední. 🙂 Při najíždění na trajekt jsme mu dali 10 doláčů za supr rychlou pomoc. Během cesty na trajektu bohužel ze začátku pršelo a pak hodně foukalo, takže jsme celé 3h strávili uvnitř trajektu.
Ale Jirkovi se podařilo najít luxus sedačky, takže aspoň tak. 🙂 Hned ve Wellingtonu byl plán najít ubytko a vyrazit do ulic a to samé další den. Jenže jsme nepočítali s jednou maličkostí. A tou byl rugby turnaj ve Wellingtonu. Všechny hostely byly beznadějně zaplněné a tak se rozhodneme změnit plán a večer pojedeme dál na sever. Měli jsme tedy něco málo kolem 5 hodin na město – svezeme na vyhlídkový bod Cablecar – v podstatě šalina tažená do kopce lanem, které je mezi kolejemi. 🙂
Pak si projdeme botanickou zahradu, skoukneme městkou část a hlavně nás zaujme Government Building – Budova vlády z roku 1876, která je celá udělaná ze dřeva a je to jedna z největších staveb tohoto druhu. Fakt mazec, vůbec nejde poznat, že je to dřevo.
Pak se lehce rozdělujeme a já fičím do slavného muzea Te Papa, které je opravdu velké, takže jsem to jen v rychlosti proletěl. Je to jako s našim Národním muzeem v Praze – je na to třeba dostatečný čas, aby si to člověk pořádně užil. Večeři tentokrát nevaříme, ale dáme si pořádné jídlo v thajské restauraci. Já si dám na doporučení Jirky – coby znalce thajské kuchyně – Phat Thai Noodles – nudle s kuřecím masem a bambusovými klíčky. A měl o to úspěch. Fakt dobrý a taky toho byla hromada.
Kolem 8 večer fičíme ven z města a nakonec zakotvíme v městečku Levin.

3.2.2012 – Ráno Jirkovi během snídaně týpek v kuchyni potvrdí, že cesta kolem řeky Whanganui je opravdu supr a stojí za to se po ní vydat, i když to není „rychlostní“ cesta. Ve Wanganui nakoupíme a pak se tedy vydáme po okrskové cestě, která je místy široká na jedno auto. Cesta je dlouhá cca 64 km a my jsme ji jeli asi 2,5h.
Může za to jak naše kochání se okolím, tak i stav silnice a neustále stoupaná, klesání a zatáčky. Ale cesta byla velice zajímavá.

Během cesty jsme skoukli krásně zrekonstruovaný mlýn a pak krásný dřevěný kostel ve vesničce Jerusalem.
Nakonec dorážíme do vesničky Whakapapa, odkud chceme zítra podniknout celodenní trek Tongariro. Situace s počasím ale vypadá opravdu špatně, takže se ubytujeme v kempu přímo ve vesničce a uvidíme zítra. Je to poprvé, kdy stavíme stany v dešti, ale jsme šikovní a vše na pohodu zmáknem. 🙂 Při večeři potkáme 2 kluky z Čech a tak pokecáme a vyměňujeme poznatky.

Fotogalerie