2.9.2019

Probírám se kolem 7:15 do dne, kdy všichni školou povinní museli zpátky do lavic. No, ty moje „prázdniny“ ještě chvilku potrvají. 😉 Jsem překvapen, že je stan od rosy, a tak to opět beru na pohodu, aby slunce zapracovalo a stan uschnul.

Kolem půl 10 dopoledne vyrážím – celkem mazec čas, hej? Ale, jak jsem psal, zatím není třeba spěchat a drtit míle. S výhledem na Mt. Adams scházím první cca 4 míle dolů a opět jsem v lese!!! Začínám být lehce nervózní, jestli Washington má dobře zvládnutou dramaturgii trailu. 😀😀😀

Mt. Adams during morning.

Na míli 2 196 míjím vodní zdroj a vidím tam ležet mobil. Protože netuším, zda je to od SOBO nebo NOBO hikera/hikerky, tak ho tam nechám a pokračuji dál. Za 25 minut proti mě valí hiker a ptá se na mobil. 😉 Trail se na další cca 2 míle dostává do těsné blízkosti lávových kamenů, ale tentokrát to je naštěstí bez masáže. 😀 Překvapuje mě, jak jsou kameny pohlceny lesem.

Lava stones in forest.

Přesně v poledne dojdu k dalšímu milníku – 2 200 mil. Zbývá 450 mil do Kanady. Ok, teď už opravdu jde do tuhého. 😉 I těch stovkových milníků už tolik nebude. 🙂

2 200 miles!!! 🙂

Rozhodnu se, že oběd si dám až u jezera Blue, což znamenalo další 2 h chůze. Trail se po půl hodině ostře zakousne do svahu a já valím tak, že ze mě na slunci opět solidně leje. 🙂 Ale krajina se díky stoupání otevřela a naskytl se mi parádní výhled do okolí.

Some nice views during uphill hiking.

Po 2 odpoledne jsem u jezera, které opravdu potvrzuje, proč má jméno Blue (Modré). Uvelebím se přímo u vody a na pohodu vařím klasiku – bramborová kaše. Pak následují ořechy a zakončím to Oreo keksy. 🙂 Při odchodu potkávám týpka se ztraceným mobilem a našel ho.

Lunch break by Blue Lake.

Do splnění 22 mil mi po třetí odpoledne zbývalo 8 mil. To je celkem rozdíl oproti tomu, co jsem kdysi chodil během odpoledne/večer. 😉 Za 3 míle nabírám vodu z jezera Bear a pokračuji dál. Již celý den vidím kolem trailu neskutečné množství hřibů. Fakt hromady, dokonce jsem viděl ceduli, kde psali, že kdo to sbírá na prodej, tak musí mít povolení.

There are tons of mushrooms next to trail.

Než ukončím dnešní den, tak beru mini alternativní trail kolem Mt. Sawtooth. Mají tam být výhledy a já doufám, že by se tam nahoře dalo i přespat. A tak místo dolů fičím nahoru. Nějaké ty výhledy byly, ale nic, co by mě dostalo do kolen. 😉

Evening views.

A bohužel se tam nikde nenašel rovný flek pro stan, a tak jsem musel pokračovat. V lese jsem pak našel v rámci možností rovné místo a po půl 7 zakempil. Opět solidně brzy, až na to nejsem zvyklý. 😀 A tak do 8 píšu článek a pak si uvařím Knorr – dneska na ten první školní den to bude Teriyaki noodle. 😉

Poslední dny jsou zvláštní – díky tomu, že mi nyní stačí hodit kolem 21-22 mil, mi ty dny připadají, že ubíhají pomalu, ale přitom to utíká. Jestli všechno půjde podle plánu (zaklepat), tak už mi zbývají pouhé 3 týdny na trailu!!! Mazec.

Dneska: 22 mil, total: 2 214 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.