8.9.2019

Otvírám oči a prší. Není to intenzivní, spíš déšť a mrholení, ale sucho to není. 😉 V 7 začínám se snídaní, abych do sebe dostal něco teplého – to vždy zvedne morálku. 😀 Díky dešti se teda sbalím kromě stanu ve stanu. 😉 Opět na sebe hodím nepromokavé kombo, abych byl v suchu. Nakonec zbývá stan a hotovo, můžu vyrazit. Je kolem 8:20 a vidím další 2 hikery, jak se balí. Hádám, že se jim taky nechtělo ze spacáku do deště jako mě. 😂 Nový foťák je bez diskuzí schovaný v batohu, takže jsem fotil mobilem. Tzn. kvalita fotek tomu odpovídá, i když jsem se to snažil dohnat v postprodukci. 😉

Nejprve mě čekalo dokončení stoupání ze včerejška. Během šplhání nahoru déšť ustal, ale dostal jsem se mezi mraky = není teplo a vše kolem včetně mě je mokré. 😉 Těsně před finišem potkávám hikerku, se kterou se vídám poslední 3 dny. Ptá se mě, zda jsem přečkal noc v suchu. Říkám, že jo a vracím stejnou otázku. A její odpověď? „Trochu.“ Jj, někdy to je ostrý i ve stanu během deštivé noci. Já jsem zatím max. spokojený s mým stanem od Six Moon Design. 😉

Cloudy with some rain.

Pak jsem se přehoupl do dalšího údolí a krásně po vrstevnici ho obcházel. Počasí vypadalo všelijak. Na chvilku jsem věřil tomu, že bude i slunečno, abych za 5 minut vletěl do dalších mraků a viděl bílou stěnu. Nechávám tedy pracovat mojí fantazii, aby dokreslila, co nevidím. 😉

The whole morning was cloudy, so no views.

Kolem 11 dopoledne se obloha začíná pořádně protrhávat a vypadá to nadějně. Díky tomu se mi naskytne pohled na zajímavé údolí.

It was getting better and finally some view at the valley.

Začínám nacházet odvahu vytáhnout foťák, ale za 5 minut ji ztrácím. 🙂 Obloha pořád vypadá všelijak. V 11:30 jsem u zdroje vody a během chvilky jsme tady 4 hikeři, co dneska bojují s počasím. A jeden hiker mi říká, že zítra má pršet celý den, úterý+středa ok a od čtvrtku opět déšť!!! Ty kráso, tak doufám, že ta předpověď nevyjde. 😀 Protože jinak to bude zajímavých 5 dní, než se dostanu do Skykomish. Nabírám vodu a pokračuji dále – na oběd je ještě brzy. Procházím další spálenou oblastí, ale za hodinu nacházím fajn místo v živém lese a mám pauzu. To už mám venku solar, abych něco málo nabil power banku.

Another burned area in Washington.

Vyrážím kolem půl druhé odpoledne a ještě mě čeká cca 15 mil. Tentokrát nechci tahat vodu několik mil, tak to dotáhnu až k vodě, což bude dohromady 26 mil za dnešek. A našel jsem i odvahu vytáhnout foťák. Bohužel jsem opět ve spálené oblasti, tak jsem vyfotil jen pár fotek.

It was sunny for about 2 hours during afternoon.

Kolem třetí odpoledne opět vletím do mraků nebo mračna vletí ke mě? 😀 Každopádně solar a foťák putují do batohu a já jsem opět v nepromokavém kombu. Sestupuji dolů a stále procházím kolem zuhelnatělých stromů. Se zataženou oblohou a mraky kolem to je solidní depka. Nakonec sestoupím do hlubokého živého lesa a hned je líp.

Living trees again. Thanks. 🙂

Lesem nenápadně klesám, abych poslední cca 4,5 míle opět něco nastoupal. 🙂 A opět mě čekaly mraky a sem tam lehce pršelo. Je teprve kolem 6 večer, ale já mám pocit, že je těsně před 8 a brzy bude tma. Finální část vedla přes spálenou oblast, kde řádil oheň v roce 1988. A tady fotky, jak to vypadá dneska po 31 letech.

Here was wildfire 31 years ago.

V kempu jsem v 7 večer. Paráda, protože stavím stan za světla. Hned vedle teče potok, tak nabírám vodu a vařím si španělskou rýži od Knorr. Jsem rád, že zatím šlapu více než je plán, protože netuším, co bude další dny. Fotky a článek dělám za deště.

Dneska: 26 mil, total: 2 352 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.