Tak jsem konečně dotlačil sám sebe k tomu, abych sepsal jakési ohlédnutí na celým PCT. Dnes je 13.1.2020, takže jsem již nějaký ten pátek doma v ČR, zpátky v práci, ale ten cca 45 cm úzký trail si stále nachází cestu, jak se propašovat do mých myšlenek. A věřím, že tak to bude napořád. PCT je již součástí mé DNA. 😉 Na následujících řádcích se budu snažit projít základní „sekce“ týkající se PCT. Tak pojďme tedy zpátky na západ USA k mexickým hranicím u vesničky Campo s cílem dojít do Manning parku v Kanadě. 🙂

Jižní Kalifornie

KDY ZAČÍT A DOJÍT TRAIL?
Pozorní čtenáři si jistě pamatují, že jsem trail začal 23.4.2019 a došel jsem ho 23.9.2019 (to proto, aby se to lépe pamatovalo. :-D)
A otázka za milión je: Změnil bych to, kdybych šel znovu? Tak start bych určitě nechal stejný. Myslím si, že opravdu optimální čas startovat je druhá polovina dubna až 1. týden v květnu. Ale dá se pracovat i s dřívějším či pozdějším datem. 😉 Já jsem díky roku 2019, který byl bohatý na sníh, musel v pouštní části zpomalovat, protože jsem nechtěl začít Sierru moc brzy. Nakonec jsem do Sierry vletěl 14.6.2019 a i když tam bylo pořád spousta sněhu, tak si myslím, že to již šlo a ani brodění řek v té době již nebylo tak nebezpečné, jak 2 týdny zpátky. Do Oregonu jsem dorazil 12.8.2019, kdy už to komáří peklo mohutně ustupovalo, takže jsem si Oregon užil skoro bez komárů. 🙂 Ke konci Oregonu mi začalo i pršet, ale ještě to celkem šlo. Ta hlavní dešťová darda na mě čekala ve Washingtonu. Hůlkami jsem zaťukal na poslední stát 31.8.2019 a to, když to zpětně hodnotím, bylo již celkem pozdě. Již od druhého týdne v září mi solidně pršelo a byla i celkem zima. Neberte to, že si stěžuji – došel jsem, kdy jsem došel s počasím, jaké jsem měl. Takhle to bylo „napsané“ pro mě. 🙂 Ale doporučoval bych dojít ten Washington dříve – nejpozději 2. týden v září a užít si výhledy ve Washington ještě více.

JAK NEZABLOUDIT NA TRAILU?
Protože popularita trailu je rok od roku větší, tak je již PCT opravdu solidně prošlápnuté a také je velice dobře značené. Takže trabl s orientací byl, když jsem naběhnul do sněhu, kde místy těch „vyšlapaných“ cest ve sněhu bylo až moc. 🙂 Tady si upřímně neumím představit se orientovat bez Guthooku v mobilu. Ze začátku jsem měl i papírové mapy, ale ty jsem po Sierře již ani nebral s sebou. Byl to sice trochu risk, který mi nakonec vyšel, ale ve Washingtonu, kdy mi na jeden den přestal fungovat mobil, jsem si uvědomil, že je dobré mít nějakou zálohu. 😉

Sierra

JAK NEHLADOVĚT NA TRAILU? 🙂
Jídlo a samotná strategie zásobování byla pro mě důležitá část na PCT. Jakmile jsem naskočil do „rychlíku“ v Sierře, kde jsem začal viditelně hubnout (během cca 14 dní jsem zhubl kolem 5 kg), tak jsem věděl, že to takhle nemůže jít dál. Bylo třeba s tím něco udělat. Takže doporučuji si co nejvíce nastudovat jídelníček, hlavně zajistit vyváženost a dostatek kalorií. Během Sierry jsem tedy musel upravit dávky, přidat na kaloriích, začal jsem si vařit i obědy a tak tady je „ustálený“ jídelníček na trailu:

– snídaně: ovesná kaše + Chia semínka + Nutella + olivový olej
– oběd: bramborová kaše/Ramen nudle
– večeře: bramborová kaše/rýže Knorr
– během dne: energetické tyčinky, lentilky, sušené maso, mix ořechů, čipsy, sušenky a spoustu dalšího

Samozřejmě, když jsem dorazil do města, tak jsem bral reštiky útokem. 🙂 Typické jídlo – hamburger, hranolky, pizza, saláty, sendviče + Cola/pivo. Co mě nejvíce překvapilo, byla moje závislost na Coca-Cole. Místy jsem nemyslel na nic jiného než na tu Colu. I pivo bylo až za tím. Vidím to jako dneska, když jsem s Martinem došel do „kempu“, postavili jsme stany, vařili si večeři a došel Kuba, který si odpoledne jen tak odskočil na jeden „kopec“ po cestě, jinak by byl v kempu první. Máme po večeři a tu Kuba vytáhne z batohu 3 plechovky Coly!!! Tím nám udělal neskutečnou radost a jak poznamenal Martin: „Ta Cola mi udělala větší radost než pivo.“ To mluví samo za sebe. 😉
Co se týká zásobování, tak to jsem až do Washingtonu zvládal z „místních“ zdrojů. Již na začátku trailu jsem se rozhodl, že se budu snažit podporovat místní business, i za cenu vyšší ceny a menšího výběru, když to půjde. Přece jenom, některé obchůdky fungovaly „hlavně“ pro hikery. Tato strategie se mi nepodařila uskutečnit ve Washingtonu, kde to se zásobováním bylo již složitější a taky mě trochu tlačil čas, tak jsem na posledních 24 dní nakoupil v Cascade Locks, jídlo rozdělil na 3 části po 8 dnech a poslal si do White passu a Skykomish balíky s jídlem. Těch variant, jak realizovat zásobování, je spoustu a záleží jen na vás, která vám nejvíce vyhovuje.

Severní Kalifornie

JAK DOPADLA VÝBAVA BĚHEM TRAILU?
Nebudu tady rozebírat každý kousek výbavy, chci se zaměřit na ty, co jsou důležité + ty, které mám osobně rád:

VELKÁ 3(4):
batoh Granite Gear Crown2 60 – batoh splnil svou hlavní funci – vše odnesl až do Kanady, ale budu muset na tomto poli ještě zapátrat po lepším kousku, protože mě po několika týdnech začala zlobit levá lopatka a víceméně to tak bylo až do Kanady.
stan SMD Skyscape Trekker + 5+1 titan kolíků – tady byla velká spokojenost, jen se mi pokazil zip na jedné straně, proto jsem ho musel natvrdo zašít. Co se týká prostoru a výkonu, tak pro 1 hikera paráda.
spacák Criterion Quantum 350 + nepromokavý obal Sea to Summit – nemám jedinou výtku, jen je třeba se o spacák vzorně starat (nic nového u péřových spacáků 🙂 )
ořízlá karimatka Therm a Rest RidgeRest SOLite – tady taky spokojenost, jen ke konci už bylo znát, že po trailu půjde karimatka do zaslouženého důchodu

JÍDLO A PITÍ:
vařič JetBoil Flash Lite – od Sierry jsem vařil 3x denně, takže pro mě byl tenhle typ vařiče optimální – rychle uvařená vody kdekoliv
filtr SAWYER SP129 – filtr mi vydržel celou dobu a doufám, že ještě nějaké ty hektolitry přefiltruje 🙂
láhev (vak) Evernew 2l – nemám co vytknout, i s tvrdším zacházením vaky vydržely, jen doporučuji nenalévat tam cokoliv s bublinami (u mě to byla Cola), protože možná dopadnete jako já – natlakovaný vak nevydržel a prdnul u uzávěru. 😀
plechový hrnek – tak ten jsem nakonec posílal domů, protože to opravdu byla luxury item 🙂

OBLEČENÍ:
košile – no name – i když teď vypadá opravdu masakriálně, tak k ní mám slovy nepopsatelný „vztah“ a svou úlohu splnila na 120%
motivační tričko s krátkým rukávem – dárek od spolupracovníků – další velice oblíbený kousek ve výbavě a díky němu se se mnou v Oregonu dali do řeči čeští SOBO hikeři. A taky se mě spousta hikerů a ostatních lidí ptala, co to tam vlastně mám napsané. 🙂
fleacová mikina Rab Nexus Jacket – velice oblíbený kousek, po Sieřře jsem chvilku uvažoval, že ji pošlu domů, ale nakonec jsem byl víc než rád, že ji mám na chladnější Oregon a hlavně Washington. Hlavně proto, že já „neumím“ chodit během dne v péřovce.
péřovka Criterion Activity – bez této péřovky si neumím představit chladné rána a večery na PCT. Velká spokojenost.
nepromokavá bunda Rab Flashpoint2 – neskutečný držák. Ze startu jsem si byl trochu nejistý, zda jsem udělal dobrý kauf, protože to je opravdu „tenká“ a lehká bunda. Ale na PCT bunda ukázala, jakou ligu kope a tady mluvíme o Premier league. 🙂 Opravdu maximální spokojenost.
boty Inov-8 Trail Talon 275 (3x) a Roclite 290 (1x) – Talony mi seděly více, protože mají širší špičku. Počítal jsem, že projdu 4 páry a taky se tak stalo. Boty jsem si hned ze startu kupoval o 1,5 cm větší, abych neřešil problémy díky zvětšené noze. Tenisky jsou velice pohodlné a sedí mi dobře na noze, jen ta síťka na boku tenisky se celkem brzy trhá, ale s tím jsem počítal již ze startu.
nepromokavé ponožky Dexshell – co se týká chození ve sněhu, tak tady to byla paráda – opravdu rozdíl oproti normal ponožkám
turistický klobouk Forclaz – hlavně na pouštní část a Sierru luxus
šátek Buff – další velice oblíbený kousek a neskutečně multifunkční

ELEKTRONIKA:
foťák SONY DSC-RX 100 III – v rámci kompaktů se bavíme o parádním kousku, takže tady byla spokojenost. Jen díky své neopatrnosti dostal foťák zabrat, a tak jsem si na zbytek Washingtonu koupil stejný typ, jen řadu VI a to je již dělo. 🙂
personální bójka – ACR ResQlink+ – je dobré mít nějakou zálohu v případě opravdu kritické situace – je spousta mašin, já jsem měl tuto již z dřívějška, tak jsem to neřešil, spousta hikerů měla Inreach či Spot
mobil Xiaomi Redmi 4 – tady bych kvůli lepšímu pokrytí doporučil mobil, který si více tyká s frekvencemi v USA, já jsem hlavně neměl pokrytí u LTE, takže to pak taky tak vypadalo = nebyl schopen nahodit články i několik dní
solární nabíječka Anker+powerbanka Anker – svůj účel (být nezávislý na energii) splnili na 100%, jen se mi solar v Oregonu pokazil, tak jsem musel koupit nový, ale tady si myslím, že solar odešel na věčnost díky té čočce, kterou jsem mu na PCT dal. 🙂

OSTATNÍ:

nesmeky Snowline – výborný držák a naprosto vyhovující, i když spousta hikerů na Sierru kupovala dokonce mačky
moskytiéra na hlavu – použil jsem jen párkrát, ale zachrání vás to od totálního šílenství
trekové hole Fitzan – lehké, ale „zádrhel“ je v systému „zamykání“ – kolikrát jsem měl co dělat, abych hole povolil
rolnička na zvěř – část výbavy, kterou bych nepotřeboval a nakonec to je v podstatě nejdůležitější věc ve výbavě – dala mi trail name: Jingle Bell a všichni mě podle zvuku rolničky poznávali. 🙂

Oregon

KOLIK JSEM UTRATIL $ BĚHEM PUTOVÁNÍ NA TRAILU?
Nejprve jedna technická k těm cifrám – co se týká jídla, tak tam jsem na sobě nešetřil, ani jsem nemohl, abych měl šanci to dojít. 🙂 Dále jsem, jak jsem již psal, zvolil strategii ala podpora místních = větší ceny a taky jsem neřešil hiker boxy. Takže se neděste finální sumě, určitě to jde sklepnout na daleko nižší částku. 🙂 Záleží na každém z nás, jak si to představuje. Někdo jedl suché čínské nudle namazané burákovým máslem a byl spokojený. 😉
– letenky…………………………………30 200 Kč
– pojištění……………………………….11 750 Kč
– Guthook…………………………………1 100 Kč
– víza…………………………………………..3 700 Kč
– ubytování……………………………..17 500 Kč
– mobil data………………………………4 800 Kč
– nákup jídla……………………………62 300 Kč
– restaurace……………………………31 400 Kč
– posílání balíků………………………6 000 Kč
– doprava………………………………….4 500 Kč
– výbava…………………………………19 700 Kč
– praní………………………………………..1 200 Kč
– ostatní……………………………………1 700 Kč
CELKEM……………………………..195 850 Kč
průměr na den………………………1 271 Kč

Washington

PÁR DALŠÍCH ZAJÍMAVÝCH STATISTIK BĚHEM 154 NA TRAILU. 🙂
– celkem jsem za 154 dní pral 7x!!! 🙂
– zhubl jsem cca 6-7 kg
– prošlapal jsem 4 páry tenisek
– počet chodících dnů – 144 => počet zero dnů – 10
– celkem 4 286 km – ø 29,8 km/den
– nejvíce km za den – 48 km
– nejméně km za den – 4,8 km
– nejdéle bez dne volna – 59 dní v kuse
– během 154 dní jsem spal v posteli 11x
– nejvyšší bod – Mt. Whitney – 4 421 m
– nejvyšší bod na PCT – Forester pass – 4 009 m
– nejnižší bod na PCT – Cascade Locks – 42 m
– převýšení na PCT – cca 150 km – průměr. převýšení na den – skoro 1 km
– max. teplota: + 45°C
– min. teplota: určitě pod nulou
– vyfoceno cca 14 100 fotek – ø 91,5 fotek na den
– natočeno cca 702 videí – ø 4,6 videí na den
– nej jídlo – restaurace v South Lake Tahoe – čočková polévka, guláš + 2 druhy knedlíků, čepovaná Plzeň a v rádiu Michal David 🙂

Tak to by bylo takové menší větší ohlédnutí za místy nepopsatelnou parádou, která se skrývá za třemi písmeny PCT. 🙂

6 Comments

  1. Tak moc blahopřeji a díky za tyto detailní informace jsou úžasné a důležité!
    Je to prostě velká pomoc takto vše vysvětlit, popsat, ukázat!!! Je to prostě nádhera a moc jsem se pokochal!
    Měl jsem v květnu 2020 také jít, ale CORONA
    vše zarazila. 2021 se pokusím znovu o štěstí rád bych to podniknul. Mám v nohách jen 5 x Camino do Santiaga a nejdelší bylo 1007 km. Celkem jsem ušel přes 5 tisíc km. Jinak před PCT mám veliký respekt! Věk je tu, ale chuť pořád!

    Johann Erben
  2. Ahoj Honzo, i po dvou letech po konci tvého PCT je super narazit na a přečíst si tvůj blog! Obojí super práce (dokončení PCT + ještě práce s blogem v této kvalitě). Lidi jako ty, Jakub Čech, Petr Kosek atd. atd. jsou prima inspirací pro nás, co je snad jejich PCT (CDT, Camino….) teprve čeká.

    Pár praktických dotazů, jestli můžu poprosit:
    – když jsi brával jídlo na dlouhé úseky až 10 dní, máš představu, kolik to v tvém případě vážilo? Předpokládám, že’s to musel stlačit (možná i podstatně) na méně než cca 1kg na den?
    – nevídám u tebe moc ovoce a zeleniny (my se snažíme na treku vměstnat alespoň jeden kus od každého na den, ale samozřejmě to není bůhví jak praktické na nošení), jak moc (jestli vůbec) ti to na trailu chybělo?
    – Zahlédl jsem naopak balení proteinu, jestli se nemýlím. Osvědčilo se ti to jako suplement bílkovin ?

    Díky moc. Fanda

    František
    1. Ahoj Fando, omlouvám se, že reaguji až teď. Nemám nastaveno, že někdo reaguje, tak se jen sem tam podívám na příspěvky.
      Teď k tvým dotazům.
      1. Ono to opravdu vycházel cca 1 kg na den, takže jen jednu jsem bral jídlo na 10 dní, 3x na cca 8 dní, takže to byla fakt palba. Ale zase každý den bylo kilo dole, jak jsem to snědl. 🙂
      2. Zeleninu a ovoce mám rád, ale na trail jsem to nebral. Max jablko na první den. Ono by se mi to v tom batohu pomačkalo či nevydrželo. Tohle jsem doháněl ve městech, kde byla šance.
      3. Protein se osvědčil, přidával jsem si to ráno do ovesné kaše.

      Kdyby bylo třeba něco dalšího, tak piš přímo na můj mail jan.hanzlik(@)centrum.cz

      Honza

      Juvenalis
  3. Ahoj Honzo,
    děkuji ti za tvůj blog! Přečetla jsem ho za 3 dny v kuse (díky tobě jsem PCT vůbec objevila) a ihned se mi zažehla jiskra v srdíčku a já vím, že chci jít taky! Jsem nadšená, že teď mohu rovnou sledovat tvou cestu na CDT. Držím palce, užívej a těším se někdy na nějaké přednášce na viděnou. Františka

    Františka
    1. Rádo se stalo a těší mě, že je zájem jít PCT. Nebudeš litovat – je to pecka, náročná, ale pořád pecka. 😉

      Juvenalis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *