7.9.2019

Usnul jsem s tím, že plán 7 dní do Skykomish znamená každý den ujít cca 23 mil. A poslední den by bylo vhodné, aby mi zbývalo méně – musím se ještě za světla dostat do města, které je vzdálené 19 mil po Highway 2. Proberu se tedy po 7. ráno a snažím se, abych byl na trailu co nejdříve. Není sice zima, ale obloha je solidně zatažená. Tož, mám 2 nové hračky (solar a foťák) a chci je dneska začít testovat. 😉 Věřím, že se to během dne spraví.

První kroky na trailu udělám v 8:30 s tím, že minimum dneska bude těch zmiňovaných 23 mil. Jsem v lese, je stále zataženo, a tak první cca 2 hodiny skoro nefotím a solar taky vyčkává na slunce. Trail postupně klesá, aby po cca 8 mílích začal celkem solidně stoupat. To už se objevuje i slunce, které si razí cestu skrz mraky. A já se díky stoupání dostávám nad les a mám nějaké výhledy = začínám testovat foťák. 😉 Kolem 12:40 nalézám ve 2/3 stoupání mini louku a dávám si pauzu na oběd. Během pauzy je celkem slunečno, tak nabíjím foťák a mobil.

Great views during morning hiking.

Pauza se protáhla až do dvou odpoledne a mě stále ještě čekalo min 12 mil, ale rád bych dal více. Posilněn obědem jsem za chvilku dokončil stoupání a následovalo 8 mil, kdy jsem traverzoval z jedné strany svahu na druhou, takže jsem měl jako na dlani jednotlivé údolí. Trail vedl i částí Mt. Rainier národním parkem, to znamenalo jediné – samotný Mt. Rainier se brzy ukázal v plné kráse.

Mt. Rainier.

Kolem půl páté odpoledne mám pauzu na tyčky a v dálce slyším hromy. Je to jen otázka času, kdy začne ve Washingtonu pršet. 😉 Obloha se už taky začíná zatahovat, a tak to vidím na závod s deštěm. Rozhoduji se, že naberu vodu již na míli 2 321, abych mohl kdykoliv skončit. Během nabírání vody se již solidně rozprší, tak to jistí moje nepromokavé kombo značky RAB. 😉 A samozřejmě jak foťák, tak solar jdou do batohu a po zbytek dne jsem fotil na mobil, abych měl aspoň něco. V jednu chvíli dokonce padají i větší antiperle – kroupy. Naštěstí ta největší sprcha trvala cca půl hodiny, a pak se to uklidnilo. Během stoupání se dostávám do mraků a končím nad nimi. 🙂 Vše kolem je v temné náladě a vypadá to zajímavě.

It started to rain during evening.

Následovala krásná pasáž alpského charakteru, která lehce klesala k Chinook passu a Highway 410. Věřím, že za slunečného počasí to musí být paráda, ale i se zataženou a temnou oblohou to mělo svoje kouzlo.

On my way to Chinook pass.

Těsně před passem mě míjí hiker, který měl z Tyveku (plachta pod stan) udělanou „sukni“ proti dešti. 😂 Pro zajištění sucha jsou někteří hikeři velice kreativní. 😉

Před sedmou večer přecházím cestu a mám splněnou normu 23 mil. Za 2 míle je jezero Sheep, a tak se rozhodnu to dotáhnout až tam. Stejně tady není kde přenocovat. Trail se vyhoupne o cca 50 výškových metrů nad silnici, která vede do passu a chvíli ji kopíruje. Mám parádní výhled do celého údolí.

Chinook pass.

Za chvilku se opět rozprší, ale není to tak hrozné. Po půl osmé jsem u jezera a chvíli hledám místo pro svůj stan, protože tu je již dost hikerů. Počasí se během stavění stanu umoudřilo a nepršelo. 🙂 Pak se převleču do teplého oblečení, uvařím si Knorr rýži s příchutí kuře a dojíždím dnešní den bohatý na časté změny počasí. 😉 Během výběru fotek a psaní článku se pořádně rozprší a chvíli to i solidně svítí a bouchá. Tak jsem zvědav, jak bude vypadat ráno. Co myslíte – bude pěkně nebo se probudím s kapkami bubnující na můj stan? Uvidíme. 😉

Dneska: 25 mil, total: 2 326 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.