Týden 14.-20.7.2014
Tento týden se mi podařilo prokombinovat práci v hotelu s prací v catering firmě tak, takže jsem měl celý týden napilno. 🙂 V Pembertonu byl velký festival – návštěvnost je kolem 25 000 lidí denně a Whistler Cooks tam zajišťoval jídlo pro organizátory, mediky, security, atd. Denně snídaně, oběd a večeře pro cca 1000 lidí + 2 000 obědů do krabičky, takže dohromady 5 000 porcí denně!!! Fakt masakr. V neděli jsem jel přímo do Pembertonu, takže jsem viděl celé zázemí a jedním slovem mazec – celý návěs kamiónu byl jedna velká kuchyň se vším všudy. Další 2 takové návěsy byly ledničky. V jedné jsem strávil cca 4 hodky – dělali jsme 750 sendvičů. Jako zkušený borec jsem si nasadil hnedka 3 gumové rukavice, ať mi nemrznou prsty. 🙂 To jsou zkušenosti z UK, kde jsem chvilku dělal sendviče na hale, kde byly 4 stupně. 😉 Ale i tak mi byla slušná kosa. 🙂
Týden 21.- 27.7.2014
V tomto týdnu jsem měl 2 dny volna a plno plánů na výlety. Počasí ale nespolupracovalo, takže jsem volno strávil na baráku. Ale aspoň jsem naházel pár nových článků na web a dodělal pár restů. V neděli se ve Whistleru konal IRONMAN. Pro neznalé – jedná se o nejtěžší triatlon – 3,8 km plavání, 180 km kolo a nakonec třešnička na dortu v podobě maratónu. Whistler Cooks měl na starost výdej jídla pro dobrovolníky a účastníky závodu. Již týden dopředu se všude avizovalo, že část hlavní highway bude zavřená. Neuměl jsem si to představit, protože to je hlavní tepna mezi Vancouverem přes Squamish, Whistler až do Pembertonu. Highway byla zavřená od Olympijského parku přes Whistler až po Pemberton. Bydlím v části Bayshore, která je od centra Whistleru cca 4 km, razil jsem si na kole na šichtu a měl jsem co dělat, abych se dostal na druhou stranu highway. 🙂 Nakonec jsem našel podjezd, který mě zachránil.
Tady je pohled na náš „stánek“ a pohled ze stánku.
Naše místo bylo mimo finish, takže jsem neviděl, jak dobíhali první borci, ale viděl jsem video a vítěz vypadal, jako by si dal půl hodinky ranního běhu v parku před odchodem do práce!!! 🙂 A to měl za sebou víc jak 8 hodin závodu. Prostě rebel. 🙂 Kenča byl dobrovolník hnedka od rána (závod začal v 6:00 na Alta Lake) a vykládal mi, že z jezera mezi posledními vylezl borec, který byl tak podchlazený, že se třepal i s kolem, takže ho medici nechtěli pustit dál. Jj, je to prostě IRONMAN – žádný odpolední čajíček. Skončil jsem už v 5 odpoledne, takže jsem šel skouknout cílovou rovinku a cestou jsem minul nejdražší kolárnu, co jsem kdy viděl. 🙂
V cíli vládla opravdu pohodová nálada, hrála chytlavá hudba a bylo k vidění celé týmy fandů, kteří přišli podpořit svého favorita.
A každý, kdo doběhl, tak ho moderátor akce vítal slovy: „And you aaaare an IRONMAN!!!“ Bylo tam kolem cca 2 000 účastníků, samozřejmě někteří závod nedokončili, ale i tak hádám, že týpek slovo IRONMAN po téhle akci nebude chtít slyšet hodně dlouho. 🙂 Celý závod je nutné dokončit do půlnoci, poté musí závodníci triatlon ukončit. Jsou to opravdu machři, jak chlapi, tak i ženské – si představím, co to jsou za kilometry!!!