14.7.2019

Potřeboval jsem si aspoň trochu srovnat spaní = vstávám v 8:20. 😉 Před 10 vyrážím, pánové jsou již přede mnou.

Morning part of trail.

Trail lehce stoupá do kopce a za cca 15 minut narazím na sníh. Tak to je fakt moc brzo. 😁 No nic, pokračuji a potkávám spoustu víkendových hikerů, kteří se vracejí – dneska je neděle.

Trail se dneska bude proplétat kolem spousty jezer. První na řadě je obrovské jezero Aloha. Kolem jezera je stále sníh, ale překvapivě se mi jde dobře a jezero je parádní.

Aloha lake.

Sestupuji dolů a v krátkém čase procházím v těsné blízkosti jezera Heather a Susie. Opět paráda.

Heather and Susie lakes.

Tam potkávám Kubu a Martina, mají polední pauzu. U mě byla pozdní snídaně = bude pozdní oběd. 😉 Trail mě má dneska v plánu vytáhnout do Dicks passu – 2 858 m.n.m. Slunce sice solidně peče, ale mi se jde kupodivu dobře. Během cesty nahoru se otvírá výhled do celého údolí a na jednotlivé jezera. Ve 3/4 cesty do passu mám hodinovou pauzu. O půl třetí pokračuji a chvilku jsem v passu. Během finální části se mi naskytl pohled na další jezera Half Moon a Dicks. V tu dobu jsem musel vyměnit 128 GB kartu ve foťáku. Jj, cvakám docela dost fotek. 😉

On my way to Dicks pass.

Cesta do passu byla na jižním svahu, tudíž bez sněhu. Za passem to bylo horší: severní svah = hromady sněhu. 😁 Naštěstí se šlo v úhlopříčkou dolů, tak to i celkem utíkalo. Ve větší vzdálenosti projdu kolem jezera Dicks a následuje těsný kontakt s jezerem Fontanillis. Další krásný kousek. 🙂

Dicks and Fontanillis lakes.

Pokračuji kolem čeho? Ano, správně – jezera Middle Velma. 😉

Middle Velma lake.

Kolem 5 odpoledne mám pauzu na sváču, ale komáři zajistili krátký průběh této pauzy. Bylo třeba jim utéct. 😀 Trail se nyní schoval do lesa, kde se často mění v potok, bahno či se ztrácí pod sněhem nebo spadlým stromem. Tato pasáž je náročnější, ale úspěšně se prokousávám dál.

Amazing tree.

U jednoho zdroje vody potkávám Kubu. Taky nabere vodu a pokračuje dál. Nakonec končíme na stejném místě u trailu. Dle komentáře zde má být signál, ale nedaří se mi něco chytit. Tak snad zítra.

Na večeři beru poslední luxus kousek Mountain house – Teriyaki kuře s rýží a pokecám s Martinem a Kubou. Společnost nám dělá armáda komárů připravena kdykoliv zaútočit na kousek odhalené kůže. A pak hledám ten správný strom na zavěšení jídla. Za chvilku ho mám, ale lano je solidně zamotané. 😀 Nakonec jídlo vzorně visí na stromě a my jdeme spát. Teda, ještě samozřejmě článek a foto. 😉

Dneska: 19 mil, total: 1 115 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.