27.7.2019

Tak včerejší, skoro do tmy, pochod udělal svoje. Probouzím se po půl osmé a cítím celé tělo. 🙂 Dnešní ranní kolečko bylo opravdu pomalé. Hlavní trabl byly paty. Včera to byla tupá bolest, ale dneska to fakt bolelo. Takže se vytáhla lékárna a bylo třeba se těm patám pověnovat. Vycházím v 9:20 a hned ze startu vím, že dnešek bude mazec. Levá pata bolí, ale na pravou nejsem schopný plnou váhou a silou došlápnout. Jdu extra pomalu a nějak se to snažím rozchodit.

Profil trailu dneska budou 4 míle dolů, a pak víceméně rovina. Ironií je, že na rovině se mi jde nejhůře. Nejlepší to je v prudkém kopci, kdy našlapuji jinak. 😉 Klesám lesem k Hat potoku a před 11 dopoledne tam najdu Kubu a Martina, kteří se ochlazují, protože slunce dneska opět peče. Já jsem rád, že jsem rád, a tak jen nabírám vodu. 🙂

Morning hike in forest.

Domluvím se s nimi, že se setkáme u Old station, což je kousek od trailu a je tam mini obchod a pošta. Pokračuji dále svým pomalým tempem. Celé dopoledne odšlapala trail hlava. Ta nekompromisně posílala rozkazy typu: „Nezastavujeme, máme zpoždění.“ 😀😀😀

Kolem 1 odpoledne jsem u obchodu. Koupím si 2x půl litra Pepsi a nanuk. Jedna Pepsi do mě spadne na 2 loky a druhá putuje do batohu na později.

Old station.

Kuba rozjíždí ďábelský plán. Chce si vyjít horu Lassen, kterou už pár dní máme na dohled. Takže se rozcházíme – Kuba jde na stopa a Martin a já pokračujeme dál. Jdeme po rovince a kecáme o všem možném – sportu, filmech, seriálech, cestování, atd. Projdeme si i Subway cave, což je jakýsi lavový tunel, který vznikl před 20 000 lety a je tam po celý rok teplota cca 8 stupňů. No řeknu vám, že na to, že to mělo jen cca 300 metrů, tak tam byla taková tma, že i se světlem z mobilu jsem se necítil ok. 😀 Jediné, co mi vyhovovalo, byla teplota. Příjemný chládek oproti tomu vedru, co panovalo venku.

Subway cave.

Po tunelu nás čekalo posledních 8 mil k místu, kde je sestup k vodě a chceme tam přenocovat. Poslední dny se pomalu dostáváme do oblasti, která má pouštní charakter – roviny, voda jen sem tam, masakr horko, exponovaný trail. Během cesty se zastavíme u výhledu na celé Hat Creek údolí. Paráda. Napravo je při dobré viditelnosti vidět hora Shasta, ale dneska nic. Je jakýsi opar.

Hat Creek Valley.

Zbytek trailu dneska vede po hraně údolí a my se neustále kocháme pohledem dolů. Martin má signál a Kuba mu již poslal vrcholovou fotku. Rebel, on to zvládnul za rekordní čas. 🙂 Počítali jsme, že se sejdeme zítra nebo pozítří, ale Kuba píše, že zkusí dneska dojít až kam máme namířeno s Martinem. Šílenec v dobrém slova smyslu. 🙂 Ke konci mi zpestří cestu krávy, kdy se některé nebojí, stojí kousek od trailu a pořád mě sledují. 😀 Ale jinak se jde dobře, mám krásný podvečer a i paty povolily.

Hiking around Hat Creek Valley during evening.

Do kempu dorazím po půl osmé, Martin za chvilku. Postavím stan a jdu pro vodu, která je o 125 m níže v údolí. Naštěstí to bez batohu jde a za půl hodiny jsem zpátky nahoře. Uvařím si večeři – Ramen nudle + Jerky + tuňák a večeřím při krásném západu, kdy se horizont zbarvuje do různých odstínů oranžové a žluté barvy.

Sunset in Hat Creek Valley.

Dneska: 20 mil, total: 1 386 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.