24.8.2022 – dlouhá pasáž ve spálené oblasti

Mysl ví, že dneska je v plánu pouze kolem 20 mil a taky to tak vypadá v rámci ranního kolečka. Ale je překvapivě celkem teplo, i když jsem schován v hlubokém lese a paprsky se zde zatím nedostaly ke slovu. Včera ke konci dne jsem pociťoval bolest na levém chodidle a večer byla část chodidla zarudlá. Dneska ráno tedy pro jistotu nasadím hojivou mast. Jen jsem si myslel, že tohle už nebudu řešit, když chodidla mají za sebou více jak 3 000 km. 😉

První kroky na trailu jsou učiněny tradičně po osmé a je třeba dokončit včerejší táhlé klesání. Na pomyslném dně procházím kolem starého srubu/chatrče, který by určitě měl co vyprávět. Srub je hlídán vysokou, která není vůbec plachá, takže si ji v klidu fotím.

Každý dlouhý sestup musí být samozřejmě splacen dlouhým výstupem. 😉 A tak mě čeká cca 3,5 míle a skoro 500 výškových metrů. Trail naštěstí stále uniká paprskům, takže se mi jde dobře a ukusuji strojovým tempem metr za metrem na lesní cestě. Zanedlouho se úhel stoupání prudce zvětší (čti: další kolmá cesta na vrstevnice 😉), ale mě to nezastaví a valím to dál. Po půl hodině si kontroluji průběžný stav a zjišťuji, že jsem se měl před tím prudkým stoupáním odpojit od cesty na trail, který vede nahoru metodou cik-cak. Ups, ale vracet se nebudu. Cesta i trail se nahoře opět spojí, takže mimo generální směr nejsem. Jen to mám trochu intenzivnější – důkazem místo slibů je skrz na skrz propocená košile. 😉

Po desáté jsem úspěšně nahoře a dávám si zaslouženou pauzu. To už slunce jede na maximum, ale já jsem stále víceméně schován v lese. Následující 3 míle doslova prolétnu, protože se drží vrstevnice. Tato pasáž končí v passu Big hole, kde mám v plánu nabrat vodu na oběd a odpoledne, ať se nemusím hnát dalších 6 mil. Pramen je trochu dál od trailu a dle komentářů v navigaci nesedí poloha. Je třeba najít vychozenou cestu k vodě. První cesta neklapla, ale druhá mě dovedla správně k vodě. Nabírám 3 litry a začínám pomalu nastoupávat. Bohužel se za krátkou dobu dostanu do spálené oblasti. Chtěl jsem po cca hodině mít pauzu na oběd, ale tady, kde vládne černá barva s popelem, určitě pauzu nebudu mít.

Tlačím to tedy dál a dál, abych z toho pekla co nejdříve vyskočil. Díky slunci, které jede na maximum, se ten pocit výhně ve spálené oblasti násobí – mám pocit, jakoby ty černé kmeny znovu sálaly teplo. Koukám do navigace a vidím, že trail jde přes kopec přede mnou, který vypadá, že unikl požáru a na vrcholu by se dalo určitě najít rovné místo. Bohužel trasa nahoru se již nepoužívá a trail vede po vrstevnici a kopec obchází. Z hlediska námahy to je super, nemusím nahoru a dolů, ale z hlediska hladového těla to není dobrá zpráva. Trail je zakousnutý v prudkém svahu, takže si není kde sednout a normálně si připravit oběd. Musím tedy dál.

Jakmile obejdu kopec, tak vidím před sebou jeden z mála zdravých stromů (= má stín), tak k němu vyběhnu, ukrývám se před nekompromisním sluncem a vařím si oběd. Protože už mám za sebou 12 mil z plánovaných 20, tak pauzu protáhnu – není kam spěchat. 😉

Ve 14:45 pokračuji ve spálené oblasti a mám pocit jakoby ze mě okolí vysávalo energii. Díky výstupu mám i nějaké výhledy. Bohužel výhled na jedné straně je velice smutný – je to nekončící moře spálených stromů.

Kolem 5 se konečně dostanu pryč ze spálené oblasti a trail naskočí na lesní cestu, kde se to kolem zelená. Hned se mi zlepší nálada. Po krátké pauze dojdu na místo, kde je odbočka na vodu a nabírám si na večer a ráno – ještě chci pár mil ujít. V půl šesté se dostaví klasický 15 minutový déšť, abych měl nějaký ten “zážitek”. 😂 Stále jdu po lesní cestě a vypadá to, že cesta “pomohla” požárníkům zastavit dávný oheň – vpravo černo, vlevo zeleno.

Kolem půl sedmé začínám hledat, kde přenocuji. Už jsem skoro začal stavět stan, ale nelíbily se mi stromy kolem, tak jsem se rozhodl pokračovat v hledání. Za cca 15 minut najdu další místo, které je sice trochu ve svahu, ale vypadá lépe. Spaní i tak bude “zajímavé”, ale nedá se svítit. Aspoň výhled je fajn.

Na večeři je Knorr rýže, ale už mi to přestává chutnat. No ještě chvilku musím vydržet než bude domácí rajská s knedlíkem. 😂

dneska: 20 mil (32 km), total: 2 096 mil (3 354 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)

6 Comments

    1. Ahoj Péťo, no ono mi ani nic jiného nezbývá než ukrajovat 30-40 km denně kvůli jídla. 😂 Díky a těší mě, že kluci sledují.

      Juvenalis
  1. Ahoj Honzo, nechápu, že značka KNORR, nemá rajskou v pytlíku😕ale i kdyby ano, tak Ti moc přeju, abys konečně ponořil lžíci do té máminné😊jinak hodně sil a parádních výhledů do dalších mil🙂☀🍀

    Šárka
    1. Přiznám se, že já jsem až tak nepátral, zda Knorr má či nemá. Ale jak píšeš, domácí rajská je jiná liga a moc se na ni těším. 😉

      Juvenalis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *