17.9.2022 – Glacier stále drží laťku proklatě vysoko
Vstávám před šestou. Ne, není to překlep. Dneska nás čeká dlouhý den (28 mil), tak bylo třeba vystartovat co nejdříve. Sbalím se a v 6:30 pomalu vyrážím jako první – snídani budu mít až za světla a s ostatními se setkám někde na trailu. Park se pomalu probouzí do dalšího dne a kužel mé čelovky protíná tmu a ukazuje mi kudy dál. Jakmile začne svítat, tak slunce za horami krásně zabarvuje několik mraků poletujících po obloze. Za hodinu a něco mám snídani těsně před stoupáním.
Posilněn snídaní se vrhám na více jak tří mílový výstup s převýšením více jak 600 metrů. Naštěstí celou dobu trail stoupá postupně, takže se jde na pohodu. Za chvilku doháním Terku, Luboše a Jeemaca. Výhledy do Triple Divide passu jsou nekompromisní. Absolutní paráda. Přede mnou se otevře v plné kráse zajímavá skalní stěna a s trailem hraje všemi barvami. Když se otočím zpátky, tak na obloze probíhá bitva mezi sluncem a mraky. Potencionální vítězství se přelévá od jednoho k druhému a díky tomu je pohled správně dramatický.
Do passu dorazím společně s Jeemacem a užíváme si tu parádu na všechny strany. Toto místo je specifické tím, že zde voda odtéká do tří oceánů – Pacific, Atlantik a Arktického. I když máme před sebou stále hodně mil, tak si tady dopřejeme luxusní pauzu a nakonec se tady sejdeme všichni z naší party.
Následuje ostrý sestup do údolí. Bohužel ani Glacieru se nevyhnuly požáry či havěť, co ničí stromy. Na další hodiny jsme tedy nuceni procházet mrtvou zónou. Jeemac na obědovou pauzu vybere luxus místo u visutého mostu, kde se opět všichni sejdeme. Následující pasáž vede kolem jezera Red Eagle, kde je taky možnost kempování.
Kousek za jezerem je možnost zkratky, ale já pokračuji dál po oficiální trase CDT. Krajina je pořád všelijaká, ale pomalu se to lepší. Trail se přehoupne přes mini kopec a přede mnou se objeví jezero Saint Mary. Následující míle kopírují tvar jezera kousek nad ním. Mít čas, tak si tam asi skočím. 😉 Bohužel tato část parku není tak moc využívána, takže trail je na dalších 6 mil solidně zarostlý a všichni máme poškrábané nohy. Alespoň sem tam byl výhled na jezero s horami za ním.
Jakmile jsem se dostal k Virginia potoku s vodopádem, tak najednou místo zarostlého trailu je zde dálnice při turisty – sakra změna. 😉 Pokračuji dál kolem vodopádu St. Mary a již je skoro půl sedmé. A to mám před sebou cca 3 míle – dneska to bude do půl osmé. Na dálnici potkávám i teď pozdě večer pár turistů, a pak mi to dojde. Je sobota.
Do kempu se dostanu v půl osmé a Jeemac mi ukazuje místo, kde by se měly vejít 4 stany. Tentokrát máme místo, které se normálně užívá pro koně – uprostřed je “kladina”, ke které se koně přivazují na noc. Prostě už vypadáme více jak zvířata než lidi. 😂 Nakonec Jeemac a Luboš s Terkou jsou jinde a Gargoyle a já se tam nějak natlačíme. Pak hned večeře, ale je zde spousta hikerů, takže si sednu opodál, at mám nějaké soukromí. Dneska se podávala bramborová kaše. Před devátou se loučím a valím do stanu, protože dneska to byl opravdu dlouhý den.
dneska: 28 mil (45 km), total: 2 576 mil (4 122 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)
Honzo, úplně ty poslední dny s tebou prožívám. Dnes úplně boží fotky.🤩
Jj, Glacier je opravdu perla mezi národními parky a díky luxus počasí to byla pecka.