11.9.2022 – opět kouřový závoj
Tak v noci se teplota rozhodla atakovat bod mrazu – nakonec z toho byl 1 stupeň! Díky tomu jsem se moc nevyspal a oči otvírám až po sedmé. Je třeba poslouchat tělo, to je tady šéfem. 😉 Vykouknu ven a mám pocit, že v dálce je kouřový závoj. To není dobrá zpráva, ale uvidíme během dne, co z toho bude.
V 8:30 se vrhám do stoupání, které tady na mě počkalo ze včerejška. Nejprve pokračuji ve spálené oblasti, ale naštěstí za chvilku jsem ve zdravém lese. Výstup je pozvolný, takže se mi jde dobře. Po necelých 2 hodinách mám za sebou 5 mílový kopec a přede mě se postaví další luxusní skalní stěna. Tak tomu říkám odměna za ty 2 hodiny funění. 😉
Trail mě provede podél stěny a začne mírně klesat. Bohužel se potvrdí kouřový závoj, který každým krokem sílí a zahaluje jak další část stěny, tak přilehlé údolí. Vůbec netuším, odkud kouř přichází – je oheň za mnou, přede mnou, vpravo či vlevo? A tím, že je zde nulový signál, tak nemám šanci něco zjistit. Budu pokračovat a uvidím.
Přehoupnu se přes další vrchol, kde na mě čeká mini vlna a pohled na luxusně viditelný trail. Jakoby někdo vzal zvýrazňovač a pro jistotu trail obtáhl. Nalevo od trailu je další impozantní skalní výtvor a jediná škoda je ten šedý závoj, který výhledy maluje do vybledlých barev. Ale pořád to je pecka!
Po obědě mě čeká poslední výstup dneška – bude to s jednou vlnou, kdy pracně vydobyté výškové metry hned ztratím, abych je vzápětí znovu dobýval. Již samotná “vlna” je parádní a následný pohled do údolí je dechberoucí. Říkám si, zda trail bude směřovat do sedla mezi skalní stěnou nalevo a zalesněným kopcem napravo. A taky, že ano. 😉 I když jsem stoupal, tak tady jsem si to naplno užíval.
Jakmile jsem sebe dopravil do sedla, trail okamžitě začal prudce klesat do dalšího údolí. Chvilku jsem ještě měl výhled na další horský masív, ale nakonec jsem byl pohlcen hlubokým lesem. A hluboký a nepřehledný les znamenal jediné – do akce jsem opět nasadil svůj “nezaměnitelný tenor” 😂 a celkem pravidelně jsem o sobě dával vědět.
Po páté odpoledne opouštím zdravý les a vstupují do další mrtvé zóny a opět smutný pohled. Co je horší, že trail se dle komentářů v navigaci bude proplétat touto zónou několik mil a to již nestihnu dneska večer projít. Nejprve musím pořešit vodu, a pak místo na spaní. Těsně před vodou potkávám první lidi – jsou to 3 koňaři kolem šedesáti, kteří zrovna staví stany. Dáme se do řeči ohledně CDT, a když jim pak řeknu, že jsem z ČR, tak jeden hned, že jeho předkové jsou z Československa a my dva můžeme být vzdálení bratranci. 😂 Prostě další neskutečná náhoda, co se týká setkání s lidmi původem z Československa. Po fajn diskuzi se loučíme a jeden mi říká: May the horse be with you. Fanoušci Star Wars pochopí. 😉
Za chvilku jsem u potoka, naberu vodu a pokračuji dál. V komentářích bylo, že následující sekce je peklo v rámci popadaných stromů a rychlost chůze je cca 1 míle za hodinu! To je horší než ve sněhu. Procházím první míli a vypadá to, že zde již naběhla četa borců a probourali to. Velké díky za to. Bohužel nikde není volný prostor, takže prudce odbočuji z trailu do kopce a přes popadané stromy se prokusuji nahoru. Po intenzivní patnácti minutovce jsem na pomyslném vrcholu a naštěstí nalézám volný prostor mezi suchými stromy. Do toho je díky kouřovému závoji celkem magický západ slunce, takže fotím.
Na večeři si vařím Knorr rýži – Mexiko. Pak tradičně postavím stan a rychle do peří. Dneska to vypadá na teplejší noc, tak jsem zvědav. 😉
dneska: 22 mil (35 km), total: 2 457 mil (3 931 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)
ANDĚL😊