4.6.2022

Dneska vstávám do druhého měsíce na trailu! Je to tak, včera jsem ukončil první měsíc na CDT. I když bylo v noci pouze 1 stupeň, tak jsem se docela vyspal. Pouze se dostavila menší bolest hlavy – přičítám to nadmořské výšce. Dneska budu zodpovědně pít, aby se hlava již neozvala. Vstávám před sedmou a Slunce mi pomáhá to rozjet trochu rychleji než minule. 😉 V 8:15 jsem připraven na další kopce v San Juan.

První část je menší táhlé stoupání a já zjišťuji, že v noci muselo mrznout. Tekoucí voda z tajícího sněhu je nyní zmrzlá. I když svítí Slunce a nefouká vítr, tak je celkem chladno. Je třeba zatopit vlastním tělem, a tak se snažím do toho šlápnout a začnu se solidně zadýchávat. Zapomněl jsem, v jaké jsem nadmořské výšce. 😂

Následuje krásná rovina, kde se mi podaří zakufrovat. Chvilku jdu po trailu, a pak následuji trail, ze kterého se vyklube trasa vymletá vodou. Ztratil jsem cca 40 minut, ale mohlo to být horší. 😉 Oproti včerejšku budu muset více používat navigaci a kontrolovat to.

Dneska na scénu dorazily větší sněhová pole či traverzy. Zatím je sníh jen prvních pár cm měkký, takže se dá na tom bezpečně chodit a nebořím se. Sem tam si tím urychlím cestu. Horší je, když se trail schová do lesa a tam se proti vám postaví i metrová sněhová stěna. To je nejen fyzicky náročné, ale solidně zpomalíte. Trail mě přivede ke krásném jezeru Blue, které obcházím a opět se dostaví sněhové stěny. 😉

Pokračuji přes traverz, mini rovinu a čeká mě menší stoupák. Než se stačím zadýchat, tak ho mám za sebou. Při krátkém sestupu potkávám hikera, kterému je 75 let a letos chce dokončit Triple crown na CDT. Sáňky mám dole a hluboký obdiv. S “dědou” se bavím cca 15-20 minut a je to luxusní setkání. AT šel v roce 2016 a PCT v roce 2018! Mazec. Jsem moc rád za tyto spešl setkání. 😉

Dneska v navigaci řeším hlavně profil trasy a další část vypadala na solidní stoupák. A taky, že jo – objeví se cik-cak trasa a to znamená, že to bude ostře nahoru. Čím jsem výše, tím samozřejmě krásnější pohled na celé okolí, které se rozevře.

Naštěstí se trail nesnažil zdolat samotný vrchol a nakonec ho obešel. Naskytne se mi pohled do dalšího údolí a profil trailu hlásí, že budeme ostře klesat. Tato strana svahu směřuje (“dívá se”) na sever, takže paprsky Slunce během dne jen klouzají po svahu = drží se zde stále spousta sněhu. Určím si tedy generální směr a po sněhu to “odlyžuji” dolů. 😉

Následuje krásný traverz, který je zakousnut do svahu a já pomalu sestupuji na samotné dno údolí. Mám za to, že trail má v plánu se vrchnout přímo středem na kamennou stěnu, kde se oba svahy spojují. Ale najednou otočka o 180 a trail se vydává do protilehlého svahu. Tento svah směřuje na jih, takže tady se paprsky Slunce během dne doslova zabodávají do svahu = po sněhu ani památka. Což oceňuji, protože sníh vítám pouze tehdy, když je v plánu klesat. 😉

Trail je nekompromisně zakousnut do svahu a já to rvu, co to dá. Výhledy jsou parádní, ale já nemám dechu. 😂 Výstup nakonec trvá sice jen 35 minut, ale triko je skrz na skrz mokré.

Jsou 4 odpoledne a já si dávám pauzu na pozdní oběd – trochu jsem dneska prohodil pořadí jídel. Najdu si fajn místo za stromy a dávám si Ramen nudle. Oceňuji, že to je teplé jídlo, protože začíná být celkem zima.

Po pauze následuje prokousání se podmáčeným úsekem, který nakonec končím v mokrých a studených botech. Následuje samozřejmě další sestup. A opět to je severní svah, takže spousta sněhu – opět lyžovačka a já jsem celkem rychle skoro na dně údolí. Trail nakonec nesestupuje až na samotné dno, ale lehce traverzuje do protilehlého svahu a bude co? Ano, stoupání. 😉 Samozřejmě si musím vyfotit svah, který jsem zrovna odlyžoval.

Toto stoupání je ale luxusně navržené – jedná se o kontinuálně stoupající traverz o délce 1,8 mil. Díky tomu se sem tam zapomenu zadýchat, i když jsem v cca 3 500. 😂 Po šesté se loučím s údolím a přehoupnu se přes sedlo do dalšího údolí. Již mě čeká pouze sestup, nabrat vodu a najít místo na spaní. Jako bonus na závěr na mě vyskočí dva kratší sněhové traverzy v docela ostrém svahu, a tak je třeba se, i po celodenním chození, plně soustředit a neudělat chybu.

Kolem sedmi jsem na místě, kde se trail další 2 míle prudce potápí dolů do údolí. To je celkem daleko a taky jsem unavený. Rozhodnu se zůstat tady, najdu celkem rovné místo kousek od trailu a rychle stavím stan. Začíná foukat a vítr opět pocitově sráží teplotu.

Na večeři mám překvapivě těstoviny od Knorr. Nevšiml jsem si toho, když jsem to kupoval. Příjemná změna, jen se to musí povařit ještě déle než rýže – cca 10 minut. S článkem a fotkami končím po desáté a opět není signál, takže to nahodím až ve městě.

dneska: 18 mil (29 km), total: 576 mil (922 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.