23.6.2022 – velké setkání Čechů

Teplota nespadla pod 10 stupňů během noci, takže se spalo luxusně. Po delší době opět bez péřové bundy. 😉 Vracím se ke klasickému času vstávaní 6:30, a protože je slunečno, bez větru, tak dnešní ranní kolečko bylo opravdu na pohodu.

Před osmou naskočím na trail a můj první dnešní úkol je co nejrychleji obejít Twin Lakes a dostat se k odbočce na Mt Elbert. Je to nějakých 11 mil, ale cesta kolem jezera (8 mil) je v podstatě placka, takže bych to mohl zvládnout do 12:00. Luboš a Terkou jsou ode mě 5 mil napřed a vyrážejí k odbočce ve stejný čas.

Hned na začátku se projdu skrz Interlaken Historic District – což je mini město duchů.

Pak už nabírám na rychlosti a strojově ukrajuji míle kolem obou jezer. Díky skoro vymetené obloze dneska všechno vypadá jak malované.

Ke konci “procházky” kolem jezer si fotím elektrárnu Mt Elbert. Ale spíše to vypadá jako zástěrka pro tajné laboratoře NASA. Bych se nedivil, kdyby tam pod těmi jezery něco bylo. 😂

Po 8 mílích opouštím jezera a rovinu, přejdu silnici 82, která vede do městečka Twin Lakes a zakousnu se do kopce napravo. Na obloze se začínají kupit mraky, ale stále to vypadá, že z toho nic nebude.

K odbočce mi zbývají 3 míle a čas mám luxusní. 8 mil kolem jezer hotovo pod 3 hodiny. Následující převýšení bude cca 370 m, takže by to mělo být v pohodě. Nejprve procházím skrz keře a borovicový les, a pak mě čeká hustý listnatý les, který mě nepřestává fascinovat. Už vím, jak se ten strom jmenuje (od Luboše) – Aspen tree. Je mazec, jak nahusto to roste.

Půl míle před odbočkou beru vodu a mám obědovou pauzu. Je třeba se posilnit na to, co mě čeká od odbočky dál. A co to tedy bude? Na PCT jdete v blízkosti Mt Whitney, což je nejvyšší hora kontinentální Ameriky (lower 48 states) a je škoda se tam nezajít podívat. Na CDT jdete v blízkosti Mt Elbert, což je druhá nejvyšší hora kontinentální Ameriky s výškou 4401,2 m. Takže je opět škoda se tam nezajít podívat. 😉 Tohle jsme včera večer řešili s Lubošem – počasí, jak tam vylézt, atd.

Ve 12:39 jsem u odbočcky a čeká mě vzkaz od Terky a Luboše: “Čau Honzo. Tudy. T+L”. To mě solidně nakopne a začíná stíhací závod s jediným cílem – dojít Terku a Luboše ideálně nejpozději na vrcholu. 😉

První část je opět v lese, ale stoupání je postupné, takže se mi daří držet tempo a plíce zatím taky stíhají (odbočka je ve výšce 3 216 m.n.m). Po cca hodině se dostanu nad stromy a začínají výhledy do údolí pode mnou s Twin Lakes a horami v pozadí. Je to paráda a já to stále vidím nadějně, co se týká počasí.

Po druhé hodině odpolední se bohužel počasí začíná prudce horšit. Solidně se zatáhne a za chvilku začínají padat první kapky a antiperle. V následujících minutách se to rozjede na plné pecky, ale já pokračuji dále – tady mi ani nic jiného nezbývalo. A tak se nekompromisně probourávám skrz kroupy a tu vidím nad sebou 2 postavy, jak na mě mávají. Že by to byla Terka a Luboš? Ano, jsou to oni! Kolem 14:20 tedy za doprovodu smrště krup dochází k velkému setkání Čechů na CDT! 😉

Chvilku tam stojíme a čekáme, protože věříme, že to přejde. Terka a Luboš se už kus cesty vrátili, protože tam nahoře kraloval i vítr. Bohužel kroupy zesilují a nahoře začne bouřka. Tohle jen tak nepřejde. Ač nerad, tak musíme dolů. Rychle tedy klesáme až na úroveň stromů, kde se ukryjeme. Jsem solidně promrzlý, hlavně necítím prsty na rukou. Chvilku tam s námi sedí i 2 denní hikeři a mezitím Luboš uvaří kafe a speciálně pro mě čaj. Ten mě příjemně zahřeje.

Bavíme se co dál a máme s Lubošem stejnou myšlenku – zůstat tady a zítra dopoledne zaútočit na vrchol znovu. Odsud to budou max 2 hodiny a zítra dopoledne má být pěkně. OK, po poradě je rozhodnuto – zůstáváme a zítra pokus č. 2. 😉

Je cca půl čtvrté a Luboš a já jdeme pro vodu. Nejprve to zkoušíme po trailu dolů, ale nakonec musíme opět nahoru. A já zjišťuji, že jestli mám batoh nebo ne, tak se pořád stejně zadýchávám. 😂 Odpoledně-večerní program je jasný – probíráme CDT, zážitky z PCT, Kanadu, atd. Moc příjemný podvečer. Během toho si vaříme večeře a já si dám opět bramborovou kaši. Kolem půl sedmé mizím do stanu, porovnám si věci (něco je třeba nechat dosušit), připravím si spaní a oblíbenou dvojku (foto+článek) mám celkem brzy hotovou. Je signál, takže to hned i nahodím. 😉

dneska: 13 mil (21 km), total: 907 mil (1 451 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)

2 Comments

  1. Ahoj Honzo, máš více informací o mini městě duchů – Interlaken Historic District? A nejde mi do hlavy, jak to, že z pravidelných nocí s teplotami kolem nuly se najednou vyklube noc, kdy je teplota kolem 15°C?

    Marťa
    1. Ahoj Marťo, já to mini městečko prošel víceméně omylem, ono není na ofiko trase CDT, takže bohužel žádné info nemám. A teplota? Hodně jsem klesl, co se týká nadmořské výšky a bylo to spíše kolem 10 stupňů, jak píšu v článku. 😉

      Juvenalis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.