3.6.2022

Celý natěšený, jak se dlouho vyspím, když jsem byl včera se vším hotov v půl deváté a já do půlnoci nezaberu. 😂 Pořád jsem se převaloval a to jsem byl unavený. Připisuji to nadmořské výšce – tělo si musí zvyknout. Proberu se před sedmou, na hodinkách 7 stupňů a já pomalu roztáčím ranní koleso.

V 8:30 jsem vzorně sbalen a jdeme tedy okusit Colorado – pohoří San Juan. Podle navigace vidím, že trail se bude následujících 8 mil postupně prokousávat až do výšky skoro 3 700 m.n.m. Tomu říkám solidní aklimatizace – prostě do toho vlítneme rovnýma nohama a hotovo dvacet. 😉

První část trailu vede lesem, kde je spousta, ale spousta suchých a popadaných stromů – bylo to solidní prolézačkové peklo. 😂 Co chvilku bylo třeba spadlý strom obejít, přelézt či podejít. Opět jsem uplatnil své gymnastické základy ze školy. 😉

Již hned od rána si všímám toho, že se solidně zadýchávám a jsou nutné pauzy. Co si budeme povídat – tělo není zvyklé. Jakmile se trail přehoupne přes linii stromů, tak to je jiná. “Čistý” trail mě stále vynáší výše a výše a po levé straně se mi rozevře nádherné údolí s parádními horskými štíty za údolím. Tak tohle je Colorado, dámy a pánové. 😉 Za chvilku si dávám pauzu a kochám se výhledem.

Poté pokračuji dále chvilku po vrstevnici, kde se mi do cesty začínají připlétat první sněhové jazyky. Ale nic zásadního. Mám za to, že se trail pomalu loučí s nádherným údolím, ale nakonec to je jinak. Trail se zpátky stočí na hranu údolí a já s touhle parádou po levici pokračuji vzhůru. Tady začíná být celkem otevřený prostor a to je přesně místo, kde se na plné pecky rozeběhne vítr. Pocitově strhává teplotu dolů a já si na mikinu oblíkám i nepromokavou bundu. Místy to je solidní mazec, ale mě to nezastaví od dobití nejvyššího bodu dnešní etapy. 😉

Na pomyslném vrchu se dlouho nezdržuji a hned postupně klesám stále travnatou krajinou a sem tam strom. Díky trávě se mi trail sem tam ztratí, ale po chvilce je nalezen a pokračuje se. Dívám se na zdroje vody a vidím, že další je za 3 míle, a tak mám v plánu si dát oběd až tam, i když to bude až kolem 2 odpoledne. Jen to počasí je všelijaké – chvilku horko, chvilku zima, chvilku solidně větrno.

Vodní zdroje jsou zatím luxusní – jejich spousta (některé ani nejsou v navigaci, jak jsem psal minule), všechny mají dostatek vody a voda chutná výborně. 😉 Parkuji tedy u plánovaného zdroje přímo u sněhové hradby, která je v jednom místě stejně vysoká jako já. Dávám si Ramen nudle a trail mix ořechů. Nakonec zde strávím více jak hodinu, ale není kam spěchat – v plánu mám dojít k vodě, která je za 6 mil.

V půl čtvrté tedy zvědám kotvy a vím, že nyní klesnu o cca 300 metrů, a pak si těch 300+něco navíc budu muset pro velký úspěch znovu vystoupat. Ano, taková je dnešní nabídka od Colorada. Cesta dolů byla technicky náročná – spousta kamení, kořenů, ostrého klesání, ale za chvilku se již procházím kolem jezera a to znamená, že se na scénu nastupuje slíbené stoupání. První část byla opět opičí dráha ala dopoledne. Naštěstí to netrvá dlouho a poté se do cesty postaví solidní sněhové pole v ostrém svahu. Tady zaimprovizuji a celé sněhové pole bezpečně obejdu vrchem, i když to je náročné. Dívám se do navigace a vidím, že nemám za sebou ani polovinu stoupání a to už zase funím jako lokomotiva. Si děláte srandu. 😂

Naštěstí zbytek stoupání bylo táhlé, takže jsem to stačil udýchat a nebylo třeba pauz. Čím jsem výše, tím je kolem mě více sněhu, který ale taje přímo před očima. Voda teče všude a byla to jen otázka času, kdy to bude všude podmáčené a já do toho budu muset vletět = budou mokré boty s ponožky. Ale trail mi to vynahrazuje luxusním výhledy.

Poslední cca 3 míle jsou jako ve zpomaleném filmu. Mám pocit, že mám solidní tempo (trail se lehce vlní po “rovině”), ale navigace se mnou nesouhlasí. 😂 Díky té obrovské mase sněhu, která zrovna taje, tak je v jedné sekci kolem trailu spousta mini horských jezírek. Vypadá to parádně.

Než dorazím k plánovanému zdroji vody, tak míjím krásné jezero se vhodným jménem Trail. U vodního zdroje nabírám 2 litry a hned hledám místo při stan. Najdu si pěkné místo za stromy u mini jezera, takže o všude přítomném větru vůbec netuším.

Je po půl sedmé a začíná se rychle ochlazovat – taky jsem ve výšce 3 700 m.n.m. 😉 Rychle vařím bramborovou kaši, připravím vše na spaní a hurá do spacáku, kde bude teplo. Fotky a článek končím v půl desáté, kdy mi hodinky ukazují 4 stupně!!! Tak to bude zajímavá noc. 😉

dneska: 18 mil (29 km), total: 558 mil (893 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.