10.7.2022 – náročnější návrat na trail
Jak jsem v noci končil se psaním, tak bylo až nezvykle teplo. Zato ráno jsem byl překvapen zimou – nečekal jsem, že bude takový rozdíl. Ze spacáku se dostanu kolem sedmi a nejprve posnídám banány, brownies a džus. Pak ještě musím pořešit jednu věc na internetu. Včera se mi při balení jídla podařilo roztrhnout Opsak, což je zjednodušeně řečeno velký a odolný zip sáček, který zajistí, že jídlo není cítit. Až tak odolný nakonec podle všeho nebyl. 😂 Objednávám dva nové na Amazonu a nechám si to poslat do Rawlins ve Wyomingu, kde bych měl dorazit za 7-8 dní. Pak volám do kempu v Rawlins, abych si zarezervoval nejlevnější nocleh pro hikery/bikery, který se mi včera nenabídl při on-line rezervaci. Borka mi sice ze začátku nabídne to samé, co on-line systém, ale nakonec jsme to dali dohromady. 😉 Pak se balím a opět mám co dělat, abych všechno dostal do batohu – mám zásoby jídla na 7 dní. Je to sice těžší, ale nebudu muset řešit dozásobení mezi Steamboat a Rawlins. 😉
Nakonec kemp opouštím autobusem v 9:02. Jedu až na “konečnou”, což je místo, kde je nájezd na dvouproudovku – silnici 40. Je 9:40 a začíná “závod” s časem, kdy budu zpátky na trailu, který je vzdálen cca 23 mil. Provoz je solidní, projíždí spousta aut, ale nikdo nezastavuje. Sem tam někdo zamává, což potěší, ale neposune mě to blíže ke trailu. 😉
Časomíra postupně ukazuje 10, 20, 30, 40 minut a stále nic. Blíží se 50. minuta, což je zatím rekord ve stopování na CDT. Nakonec padne i 50. minuta a jedeme, teda stojíme dále. 😉 Padne i 60. minuta a já uvažuji, co dál. Mám vyčkat zde? Nebo se přesunout přímo na silnici 40, kde ale netuším, jak to bude s místem na zastavení? Dám si posledních 5 minut, a pak se budu muset přesunout. Za 2 minuty mi zastavuje sympatický pán. Naprostá paráda!!! Sice nejede až úplně k trailu, ale i tak to bude cca 13-14 mil. Borec dělá pro National forest service a mají v plánu zvětšit oblast, která by spadala pod Wilderness = bude více chráněna. Jeho předkové pocházejí z Polska a Německa, takže kromě přírody v USA probíráme i Evropu. 😉 Moc fajn stop. Vysazujte mě v kopci před sedlem, kde je velké parkoviště. Ideální místo pro další stop.
Hážu opět palec do silnice 40, opět spousta aut a opět prvních 15 minut nic. Tu vidím, jak jedno auto z protisměru se otáčí na parkoviště a jede ke mě. Zastaví skoro u mě a za volantem je sympatická holčina Christine. Ptá se, kam mám namířeno, a protože to není oficiální místo se jménem, tak ji říkám, že ji to ukážu v navigaci. Ona má v ruce mobil a já vidím, že má spuštěnou stejnou aplikaci, co se týká navigace CDT! Nechápu. 😂 Vysvětlí mi, že zrovna odvezla na trail svého přítele, a když viděla stopovat dalšího hikera, tak to otočila a odveze na trail (cca 9-10 mil) i mě! Neskutečné!!! Naskočím do luxus auta Jeep Grand Cherokee a jedeme směr trail. Bavíme se hlavně o trailu, jejího přítele po jménu neznám, ale je možné, že jsem ho už viděl. Za chvilku jsem u odbočky u trailu a ještě jednou moc děkuji Christine za odvoz.
Je 11:30, což je solidní mazec čas. Myslel jsem, že zpátky na trailu budu daleko dříve. Letos to je se stopováním složitější, když to porovnám s PCT v roce 2019. Ale zase jsem měl možnost poznat super lidi. 😉 Průměrně bych teď za těch 7 dní měl chodit cca 23,5 míle denně, ale první dny to bude méně (těžší batoh), a pak to doufám rozjedu. 😉
Podle navigace mě dneska nečekají žádné kopce, ale trail bude celou dobu mírně stoupat. Nejprve se projdu kolem jezera Dumont, kde je oficiální kemp, ale tento je takový divoký, schovaný mezi stromy. 😉 Celkem rozdíl proti přeplněnému KOA kempu ve Steamboat se všemi vymoženostmi.
Celé dnešní odpoledne se nese v duchu les, jezero či podmáčená louka. Ta spousta vody kolem znamená jediné – komáři. Během oběda je opět testována moje klidná povaha. 😂 Normálně by byla pauza delší, ale dneska se to nedalo. 😉
Když jsem v lese, tak je tam docela dost popadaných stromů přímo na trailu. A tu překračují jeden větší jako už jsem to udělat více jak 100x předtím, ale dneska se mi podaří trochu ohoblovat levou holeň. Uff, tohle bolelo. Hned si sedám a aplikují trojobal – dezinfekce, hojivá mast a náplast. Je třeba si přivést nějakou jizvu z CDT, že? 😂
Pokračuji dále a komáři v této sekci CDT asi navštívili nějaký speciální kurz. Normálně komáři neotravují, když jsme v pohybu – nestíhají vás. 😉 Ale tady ano a je to na palici. Neustále je odháním, hlavně si vyhlédli ramena a berou to skrz tričko. Snažím se zrychlit, ale nepomáhá to. Měl jsem v plánu pauzu na snack, ale není šance. Jakmile zastavím, tak se počet komárů navyšuje neskutečnou rychlostí! Díky zrychlení dojdu jednoho hikera, který má nyní stejné tempo jako já (díky komárům), takže jsme celkem dlouhou dobu v kontaktní vzdálenosti – on první a já druhý. A tu najednou začne nahlas zpívat! Nejprve jsem se zleknul těch vysokých tónů, ale pak to byla zábava. 😂
Hiker zpěvák si nakonec dal pauzu v Buffalo passu, takže jsem ho předešel a čekal mě mini výstup na kopec, za kterým bude voda. Bohužel při nabírání vody se opět slétla flotila krvežíznivých potvor a tentokrát mi lítali i do vlasů. Rychle utíkám a hledám místo pro stan. Pak rychle postavit stan a schovat se před nimi.
Na večeři si vařím těstoviny se sýrem od Knorr a je to dobrý. 😉 Pak kontroluji navigaci a k hranici Colorado x Wyoming to je jen 42,5 míle!!! Mazec, za dva dny, když se bude dařit, ukončím druhý stát. 😉
dneska: 19 mil (30 km), total: 1 199 mil (1 918 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)