1.7.2022 – nejvyšší bod na CDT – Grays peak – 4 352 m

Usnul jsem ani nevím jak, ale budík je opět nastaven na 5:30. Máme dneska zajímavý plán – nejvyšší bod na oficiální trase CDT – Grays peak – 4 352 m.n.m. 😉 A protože v Coloradu se nyní dají seřizovat hodinky ohledně odpoledních bouřek, tak opět vyrazíme v 7:00. A hned z rána to bereme stylově – je třeba přebrodit široký potok a teplota je více než zajímavá. Za brodem chvilku necítím nohy. 😂

Grays peak je vzdálen 7,6 mil, jsme v nadmořské výšce 3 180 m.n.m a je třeba vystoupat cca 1,1 km – čísla sami říkají, co nás čeká, že? 😉 První část vede po prašné cestě a sklon je minimální – ideální na zahřátí. Po 1,5 míli se loučíme s cestou a naskočíme na trail, který se bez okolků zakousne do skalní hradby, kterou je třeba vystoupat. Trail je ve formě stoupajícího traverzu, takže za chvilku se dostanu do tempa a ukrajuji jak délkové, tak výškové metry. Tím se mi naskýtá pohled do celého údolí či skalní stěny.

Pauzu si naplánuji v Argentina passu (4 025 m), kde dorazím první a čeká mě luxusní překvapení v podobě mountain goat (horská koza), která je v těsné blízkosti a nás hikery vůbec neřeší. 😉

Za chvilku dorazí Luboš a Terka a taky stihnou tuto horskou rohatou krasavici. V sedle je krásný výhled do údolí, ale fouká studený vítr, tak se dlouho nezdržujeme a pokračujeme ve výstupu na vrchol Mr. Edward (4 218 m) – to je takový předkrm před hlavním chodem. V tu dobu nás dojde mladý pár z Izraele, který jsem potkal na hostelu v Breckenridge. Jak jsme o něco výš, tak do sedla dojede z druhé strany auto!!! To do někdo dělá srandu? 😂

Po zdolání Mr Edwarda začala neskutečná, ale zároveň velice technicky náročná pasáž. Trail začal balancovat na hraně skalního masívu a po hřebeni se samozřejmě i vlnil. Toto je přesně typ lezení, kde se cítím velice komfortně, i když to je opravdu náročné a je třeba dávat pozor na každý krok. Užívám si to na maximum. Trail klesá, pak opět stoupá a nakonec finálně klesne do mini sedla a čeká nás poslední stoupání kolem 300 výškových metrů na vrchol. Během této pasáže se střídáme s izraelským párem v čele “pelotonu”.

Finální část jde středem nahoru a to doslova. Chvilku jsem s Lubošem v čele, ale izraelský pár nás začíná stíhat. Luboš se pak odpojil a čekal na Terku.

Já strojově stoupám a v mozku běží pouze jediná instrukce: “levá, nádech, pravá, výdech.” 😉 A tu vidím, že mladík z Izraele mě začíná stíhat. Tohle vypadá na ostrý souboj Česko x Izrael. 😉 Samozřejmě nechci pustit prvenství, a tak nekompromisně tlačím jednu nohu před druhou a udržuji mezeru mezi námi. Mladík je o generaci mladší, takže mě trochu dosahuje, ale já pevně držím pozici. Před jednou hodinou odpolední jsem “první” na vrcholu Grays peak a vítězně si “zakřičím”. 😉 Za chvilku dorazí Luboš s Terkou a vzájemně si gratulujeme. Takže 7,6 mil jsme zvládli za 5 hodin! Průměr 1,5 míle za hodinu, kdy poslední míli jsme zvládli za hodinu. 😉

Na vrcholu je nádherně – nejen, že jsou luxusní výhledy, ale nefouká či neprší. Celkem změna oproti včerejšku. 😉 Ale na fotkách uvidíte, že mraky se opět kupí a přitom ráno byla obloha vymetená. Fotím hromady fotek, pak se fotíme spolu, atd. Endorfiny jedou na maximum.

Jakmile se dostatečně pokocháme, tak musíme dolů, protože může kdykoliv začít pršet. Scházíme jinou cestou, která je daleko přívětivější než výstup ala středem nahoru. 😂 A opět narazíme na mountain goat, tentokrát na rodinku. Okolí je parádní a počasí zatím stále drží.

Trail se více a více “potápí” do údolí, které je lemováno krásnou skalní stěnou. Pauzu si děláme až 3,5 míle od vrcholu, protože se chceme schovat pod stromy, kdyby se spustil déšť. Byl to náročný sestup, kdy mi kolena opět hlásila, že chtějí pauzu.

Po pozdním, ale mega vydatném obědě – bramborová kaše + tuňák + jerky + česnek + parmazán, nás čekají 3 míle dolů po štěrkové cestě. Ty utečou jako nic a mi pokračujeme podél Interstate 70 po cyklostezce, která má 3 míle a již lehce stoupá. Tady jdeme vedle sebe a luxusně kecání, takže nám to ubíhá.

Interstate 70 bezpečně podcházíme a čeká nás poslední míle do kopce ke kempu.

Je to náročný výstup, síly ubývají, ale kolem 19:15 jsme na místě. Zde už má postavený stan hiker Fifth course, kterého známe. Rychle stavím stan a vařím si opět strejdu Uncle – rýži s fazolemi. Únava je za poslední dva dny solidní, ale stejně bych neměnil. 😉 Usínám kolem 11, kdy jsem hotov s noční “prací”. 😉

dneska: 18 mil (29 km), total: 1 032 mil (1 651 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.