19.6.2022

Probudím se v šest! To bude tím, že jsem šel spát celkem brzo, v noci bylo relativně teplo a za včerejšek málo nachozeno. 😉 Dám si nabíjet powerbanku, a pak se vrátím do spacáku a ještě na hodinu usnu. Poté na pohodu mám snídani, přebaluji vše tak, abych to měl nachystané na stopování (snažím se mít co nejvíce věcí v batohu a ne na batohu, abych to neztratil). 😉 Vedle mě stanoval cyklista Brian, který chce na kole zajet taky až nahoru do Kanady. Tak chvilku pokecáme, probereme naše plány, atd. Schválně odchod z kempu natáhnu až do deváté, aby se mi co nejvíce nabila powerbanka.

Pak už se vydán na cestu a začínám stopovat. Do 15 minut mi zastaví pohodový Mitchel (cca 55), který si jde projít část Colorado trailu. Na zadním sedadle má fenku Zoe, která je již od pohledu v pohodě. Mitchel mě zaveze cca 2/3 cesty do Monarch passu a jsem za to moc rád. Pak tedy stopuji dál. Opět do cca 15 minut mi zastavuje týpek Adam v trochu poklepaném autě. A vzadu má taky psa. 😉 Jenže tentokrát to je hnědý pitbull a aby vypadal jako správný trhač, tak má černý obojek se zlatými hroty. Ukazuji na psa a ptám se, zda je OK. A Adam:”Jasné.” A psovi řekne něco ve stylu, že mě má nechat být. 😂 Naštěstí to bylo jen pár mil, takže za chvilku jsem se s nimi loučil v Monarch passu. 😉

V Monarch passu je celkem velký suvenýr obchod + nějaké pamlsky, tak jsem to šel omrknout. Doufal jsem, že tam budou mít odznak CDT, ale bohužel ne. Tak jsem si koupil odznak Colorada a Monarch passu a náramek na ruku, aby kameny energie nebyly samotné. 😉

Je půl 11 a já se napojuje na CDT a pokračuji dále. Monarch pass je ve výšce 3 442 m. Já samozřejmě začnu stoupat a dostanu se lehce nad pass.

Za cca 15 minut si dávám pauzu na svačinu a trochu si přerovnám batoh. A tu začne poprchávat. Pokračuji dále a déšť zesiluje, a tak se schovám pod strom. Tak jsem cca 10 minut a nevypadá to, že by to mělo končit. Tak pokračuji dál, protože mi nic jiného nezbývá. Ale za chvilku to už jsou solidní provazy vody, takže se opět schovám pod stromy. Tentokrát tam stojím víc jak půl hodiny. A během té doby si vzpomenu na slova od Marťase a v různých variacích to pokračuje: Jsi na dovolené. A tak tam stojím, všechno zvenku mokré, je mi zima a říkám si: “Jsi má dovolené, na dovolené!” 😂 Lehce odbočím: Tady si nestěžuji, vím do čeho jsem šel. V tom je ta krása – je to balíček se vším všudy. Jak s luxus výhledy, slunečnými dny, zábavou, tak i se zimou, modrými botami, únavou či bolestí např. lopatky. Tímto jsou ty dálkové trasy specifické a je třeba si to vybojovat. 😉 Konec odbočky.

Naštěstí se po více jak půl hodině počasí umoudří a já pokračuji dále. Trail vede skrz lyžařský resort a jsou zde pořád stopy sněhu. Vítr začíná rozhánět mraky a je nejvyšší čas, protože nastupují na další velice zajímavou hřebenovou pasáž. Opět díky okolním mrakům jsou, za mě, výhledy více dramatické a ukazuje to pravou surovou tvář přírody. Nakonec mě trail vytáhne až do výšky 3 826 m.

Následuje dlouhé klesání, které bude končit na čísle 3 183 m, takže pracně nastoupané metry letí do koše. 😂 Ale výhled do údolí je impozantní. V první třetině si dávám pauzu na oběd, protože jsem u zdroje vody. Během toho začne trochu poprchávat, ale pak se to uklidní. Klesám stále níž a níž a díky sněhu, který stále odtává, je terén podmáčený a velice náročný. Klesnu přes typicky alpskou krajinu až do hlubokého lesa a zastavím se až u mostu přes rozbouřený potok. Níž už by bylo jen peklo. 😂

A je tu opět stoupání do Chalk Creek passu – 3 702 m. Takže tady obráceně – nejprve pryč z hlubokého lesa, přes kamení až nahoru. Bohužel se počasí opět kazí, elektronika se schovává, takže mám minimum fotek. Sedlo vypadá, že už je na dohled, ale vždy vyskočí další kamenná terasa, kterou je třeba projít. Posledních cca 30 minut do sedla opět prší. Není to hustý déšť, ale je trvalý. A já si opět říkám: “Jsi na dovolené, na dovolené.” 😂 V sedle jsem za více jak 2 hodiny od mostu. Masakr. Nacházím trochu odvahy a rychle fotím pohled do údolí, které jsem prošel a pohled ta sedlem.

Už mi zbývá jen trochu sejít a za druhým jezerem najít místo na dnešní spaní. A tu se déšť vytratí a dostaví se Slunce! Trail vede na úpatí obrovské kamenné zdi na levé straně, kde je ještě sníh, takže přes trail teče spousta vody. A tu je přede mnou cca 1,5 m široký potok a není kam uhnout. Je půl sedmé večer, unavený, a tak to neřeším a jdu středem = tenisky a ponožky jsou do sekundy mokré. Nakonec to byla dobrá volba, protože jsem pak narazil na další 4 potoky, kde bych složitě vymýšlel, jak to projít suchou nohou. Tak jsem to vždy vzal středem a hotovo dvacet, 😉 Věděl jsem, že za chvilku stavím stan a budu v suchu a teple. 😉

Po sedmé stavím stan a vařím si poslední Knorr – těstoviny a rýže s příchutí a teď všichni sborově: kuře a brokolice. 😂 Fotek dneska nebylo tolik, takže ty byly za chvilku, ale s článkem si “hraji” až do 22:15.

dneska: 16 mil (26 km), total: 835 mil (1 336 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.