23.4.2019

A je to tady, den D. Ale nejdříve malá technická směrem na kolegu z práce. 🙂 Luboši, vzpomínáš, jak jsem tě poprosil o laskavost na posledním obědě? Myslím, že na první den se hodí s tím začít . 🙂

A zpátky do úterý 23.4.2019. Toto datum má v naší rodině ještě jedno výročí – dneska by se dožila 95 let bábi z mamčiny strany. Takže se to bude dobře pamatovat. 🙂 Ráno neumím dospat, takze před pátou jsem vzhůru, skoro sbalen a čekám na snídani, která je od půl šesté. V 6 nás Scout rozdělí do aut a fičíme směr start. Za cca hodinku a něco se před námi objeví jižní terminus, který znám z milionů fotek. A najednou to budu já, kdo se u něho bude fotit. 🙂 Pořád si to neuvědomuji, že teď je ten moment, na který jsem čekal více jak rok. Samozřejmě se fotí o 106, pak poučení o trailu, rozloučení s Frodo, foto přímo u plotu s Mexikem a vyrážíme.

Start of my journey by Mexican border.

Jdeme ve skupince Avi, Tyler, Erin, Adam a já. Zatím je počasí slušné, není ještě moc horko. Další povinné focení probíhá u míle 1 a 3.

Mile 1 and 3.

Protože byl letos silný rok na sníh, tak je poušť krásně zelená. Prokousáváme se prvními kopci a na míli 6.6 nabíráme vodu.

Break to get water.

Po pauze pokračujeme dále a obdivujeme, jak je poušť rozkvetlá. Při jedné pauze zjistím, že jsem ztratil sluneční brýle. To se již skupinka roztrhla, takže až za chvilku se dovídám, že se našli a jedna holčina mi je dává během polední pauzy, kdy jsme skoro hodinu hledali stín. Paráda.

Lunch break in shade.

Slunce již peče a my se po 1,5 h pauze prokousáváme po hřebenu dále. Kilometry nám nyní neutíkají a začíná být opravdu horko. Při další pauze zjišťuji, že mi vypadla prázdná flaška na vodu. Tož, tak co se děje? Běžím zpátky, protože mě hlavně štve, že po mě zůstane plast v takové krásné krajině. Po cca 300 m ji nacházím. Tohle budu muset ještě doladit.

Beauty on the ridge.

Odpoledne horko poleví a my si to šlapeme po severní straně hřebenu ve stínu. Konečně sestupujeme do údolí, kde chceme zakotvit na noc – Hauser creek – míle 15.4. A tu najednou Avi, který jde první, tak sebou škubne a hrne se zpátky na Tylera a já tak tak zabrzdím před nimi. U trailu se do klubíčka sroloval chřestýš!!! Ok, tak hned první den a máme splněno. Jenže had ne a ne se odplazit. Děláme rámus a pak se po chvilce konečně pomalu odplazí o trochu dále. No hned jsem začal trail sledovat o 120% více, aby nebylo další překvápko. Kolem půl šesté dorazíme do kempu, uvařím si Ramen nudle a před osmou jsme již ve stanech.

Campsite and my feet after 1 day.

Usínám za zvuku žabího koncertu a vrtulníků nad našimi hlavami.

Dnes: 15,4 mil, total: 15,4 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.