23.5.2019

Otvírám oči do 23.5.2019. Ano, je to skoro neuvěřitelné, ale jsem již celý měsíc na trailu. Přesně před měsícem jsem stál na mexicko-americké hranici plný očekávání, jaké to dobrodružství jménem PCT bude. První týden byl adrenalin – všichni jsme byli v laufu z toho, že šlapem PCT. 😀 Druhý, třetí týden si tělo začalo zvykat na denní km a režim. No a čtvrtý týden si začínám uvědomovat, že já vlastně žiji na trailu. PCT v jedné větě po 1. měsíci? Pecka, ale není to zadarmo. A to se nebavím o penězích. 😉

Dneska to bude hooodně na pohodu. Čeká mě pouze 10 mil do Agua Dulce – mini městečka, kde chci zůstat další 2 noci u trail angels – místu se říká Hiker Heaven (hikerské nebe) – k tomu se dostaneme. 😉

Po deváté vyrážím na část trailu, který je v průvodci popsán jako velice exponovaný = očekávejte sakra horko + není tam nikde voda. Já mám cca 1,5 litru vody, počasí je pod mrakem a celkem příjemný chládek. 🙂 Letos to počasí je opravdu jiné než předešlé roky. Fascinuje mě, že nyní procházím kopce, které jsem poslední 2 dny sledoval z dálky a fotil. 😉 Díky tomu, že je pod mrakem, tak má krajina opět jinou atmosféru.

On my way to Aqua Dulce.

Kolem 11 je na řadě další milník – 450 mil. Nějak nám to teď odsejpá. To je 50 sem, 50 mil tam. 🙂

Blížím se k velmi rušné silnici, kterou podcházíme malým tunelem. Solidní zkouška pro klaustrofobiky. 😉

Na druhé straně na mě čekala velice zajímavá oblast – jedná se o zvláštní skalní formace – Vasquez Rocks.

Vasquez Rocks.

V Agua Dulce jsem po 12 a hned mířím do Hiker Heaven. Je to cca 1 míle od hlavní cesty. To dojdu, přece jenom mě ještě čeká dost mil. Za chvilku mi zastavuje auto a borec se ptá: “Hiker Heaven?“ Já kývnu a už nastupuji. 🙂 Borec je brutálně ukecaný, mluví strašně rychle a s přízvukem. Sotva se chytám. 😀 A očividně kdysi měl cosi společného se seriálem NCIS. To jediné jsem 100% pochytil, bo měl i kšiltovku s nápisem NCIS. 😉

Hikers Heaven – je domov trail angels – Donna a Jeff Saufley. Pomáhají zde dobrovolníci, bez kterých by to tam nešlapalo jako švýcary při tom množství hikerů. U garáže se mě jeden ujme, vše vysvětlí, a pak už si hledám na zahradě místo pro stan. Mají tady skoro všechno – doručení a příprava balíků, veškeré potřebné aktuální info, sprchu, možnost si nechat vyprat věci, kuchyňku, nabíjení, šicí stroj!!! na opravu věcí, atd. Opravdu Heaven. 🙂 Našel jsem info, že si musí nechávat dovážet vodu každý druhý den – cca 90 USD a tito trail angels otevřou svůj barák pro stovky hikerů (denně se tam protočí cca 40-50 hikerů) a celé to funguje na principu donations – každý dá tolik, co uzná za vhodné. Opět sáňky dole. Skoro nikoho tady nepoznávám, což je zvláštní. Nakonec zahlédnu Adama, se kterým jsem začínal. Pokecáme a hlavně mluvíme o Sierře, kdy tam nejlépe vtrhnout. 🙂 Tady foto Hiker Heaven.

Hiker Heaven – another place for hikers – trail angels Donna and Jeff Saufley.

V 16:30 jdu do centra zkontrolovat obchody a na večeři. Obchod byl tragický, jak mi říkal Adam. Prázdné regály, vysoké ceny a zboží po záručce. Zítra pošéfuji obchod Vons. Takže zbývá večeře. Na doporučení jdu do mexické restaurace Maria Bonita a byla to trefa přímo do středu terče za 10!!! Protože mexické kuchyni až tak nerozumím, tak zabodávám prst u jednoho názvu v kolonce: Mexické speciality (vím, že tam bude kuře, zelenina a rýže) a nechám se překvapit. A k tomu samozřejmě pivo. Je třeba oslavit ten měsíc na trailu, hej?😉 To, co mi přistálo na stůl, se nedá popsat. Mega, ale fakt mega porce. Měl jsem co dělat, abych to snědl. Pak jsem další půl hodinku sotva dýchal. 😀

Aqua Dulce and my dinner in mexican restaurant.

Po půl sedmé jdu zpátky a opět mi zastavuje borec z NCIS. Dělá tady takového taxíka do centra a zpět. Nakonec je nás v autě 5 a on znovu rozjíždí svůj naučený pokec pro nové hikery. Má ho již vybroušený do detailu. 😉

Na pohodu doklepu dnešní večer a kolem 9 usínám.

Dneska: 10 mil, total: 455 mil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.