6.5.2019

Ráno otvírám oči před sedmou a ještě je na chvilku zavřu. No a najednou je osm. 😉 Uvítá mě 5 stupňů a mraky kolem stanu, takže chci vše zmáknout, co nejdříve. Nejzajímavější je dostat na sebe mokré ponožky a tenisky. 😉 Vyrážím po deváté – starý dobrý Honza je zpátky. 🙂

Dneska mě čeká více méně sestup dolů do údolí. Nejnáročnější pasáž je hned ráno – kolem Fuller Ridge, kde mají být 2 náročné sněhové pasáže. Před první nasazuji nesmeky, které se nekompromisně zakusují do sněhového svahu. Pro jistotu mám hůlky zkrácené na minimum a jsem připraven je použít coby cepín v případě uklouznutí a nekontrolovaného sjezdu dolů ve svahu. Nesmeky jsou držáci, takže bezpečně postupuji dál.

At the beginning of day – still a lot of snow.

Protože ve sněhu je spousta cest, tak je třeba pořád sledovat stopy. A říkám si: “Honzo, neber ty zkratky, neber ty zkratky nebo se ztratíš.“ No a co se asi stalo, že? 😀 Vzal jsem jednu zkratku a za chvilku jsem mimo trail, viz foto.

I lost the trail. 🙂

Podle navigace a kompasu se zorientuji a jsem pod trailem. Vezmu to tedy šikmo hore a za chvilku jsem zpátky na trailu. Druhou sněhovou pasáž již nemám, takže jsem ji asi minul díky tomu, jak jsem sešel z trailu. Další část je nádherná cesta vedoucí lesem, kde se sem tam objeví i pan strom – sekvoje.

Beautiful part in forest.

Je krásně slunečno a já postupně sestupuji níž a níž směrem do údolí.

On my way to valley.

Kolem poledne mám pouze kratkou pauzu na jídlo, protože je celkem zima. Odpoledne se nahoře honí mraky a vítr, a tak se tomu snažím uniknout. Kolem 3 odpoledne mám konečně pořádný signál = nahazuji 2 články. Ani si to neuvědomuji, ale vítr je čím dál silnější a jeden starší hiker mi říká, že se žene bouře z hor.

Storm is coming.

Kopnu tedy do vrtule a pádím dolů. Jsem překvapen, jak větrno tady je a pak se klepnu do čela. Celou dobu se díváš na rozlehlé údolí, kde jsou, jak na šachovnici, seřazené větrné elektrárny a ty se divíš? 😀😀😀

Valley with windmills.

Přesně v 17:02 narážím na další pěkné číslo – 200 mil. Na sloupku je i zbývající počet mil, takže emoce jsou na obou fotkách jiné. 😂

Mile 200 and 2 450 miles to go – different emotions. 😀

Kolem 6 to zaparkuji na míli 203, kde je sice otevřený prostor, ale risknu to. Uvidíme. Za mnou se tyčí San Jacinto, kde jsem byl včera.

San Jacinto, where I was yesterday.

Dneska jsem si v restauraci s michelinskou hvězdou, která se jmenuje: Honza na PCT, objednal instantní bramborovou kaši a jako desert chipsy. Ty mají mimochodem nejlepší poměr váha/energie. 😉

Dneska: 15 mil, total: 203 mil

One Comment

  1. Čulis, byl jsem nedávno na výšlapu na Lysou a musím říct, že jsem měl podobně sbalenou krosnu. Jen tu svačinu jsem měl krapítek větší 😉 Ale zase jsem nic neztratil 😉
    Patrik D.

    Patrik

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.